tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Drahoraz
První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.
Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.
Evangelický kostel ve Velenicích pochází z r. 1785 a v r. 1830 byl doplněn o faru. Pamětní deska z r. 1915 připomíná výročí upálení Mistra Jana Husa. Generální rekonstrukce stavby proběhla v letech 2010-2016.
Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.
Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj
Původní tvrz asi před r.1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19.st. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby.
Tvrz byla postavena v 2. pol. 15. stol. R. 1491 byl majitelem Jan Rašín z Rýzmburka, poté časté střídání majitelů. R. 1538 majitelem Zikmund Smiřický ze Smiřic. R. 1622 v majetku Albrechta z Valdštejna, od r. 1743 pod státní správou. R. 1749 proběhl zničující požár tvrze.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Vřesník
Z tvrze, o které chybí písemné zprávy, se zachovalo okrouhlé tvrziště v lesíku na ostrohu nad potokem Dubovec asi 1 km severozápadně od vsi Vřesník. Podle A. Sedláčka zde stávala ves Bělušice s tvrzí, k roku 1497 připomínaná jako pustá.
tvrz - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Ostroměř
Tvrz se připomíná r. 1553, kdy patřila Janu z Rokytníka. Po roce 1609 ji Smiřičtí ze Smiřic přeměnili na hospodářkou budovu statku. Po konfiskacích vlastnictví Albrechta z Valdštejna a posléze kláštera ve Valdicích. Dnes soukromý majetek.
Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.
Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.
Dřevěnice
