Turistické cíle v okolí obce Samšina

Existence obce je potvrzena od počátku 14. stol., první zmínka o tvrzi je z r. 1361, kdy je sídlem Ješka Tupce. Později zde sídlí Ctibor z Kněžmosta, zmiňovaný v letech 1373 a 1380. Později tento rod, který se dál píše z Valečova a Kněžmosta, své sídlo opouští. Záhy bylo zničeno nepřítelem.

Komárovský rybník u Branžeže byl jako jediný ze soustavy pod hradem Kost ve 20. stol. obnoven a zvětšen na 54 ha. Pro malebné okolí, písečné dno a jeho pozvolné klesání vyhledávané rekreační místo se dvěma kempy, chatovými osadami a objekty.

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Zámek vybudovaný přestavbou z vodní tvrze z 15. stol. Od r. 1638 v majetku rodu Šliků. Nejprve upraven na trojkřídlou budovu s nádvořím a v 19. stol. Ervínem Šlikem nádvoří uzavřeno východním křídlem. Dnes školské zařízení. Okolo zámku rozsáhlý park.

Korunovační kašna, původně studna, uprostřed náměstí postavena r. 1836, r. 1936 doplněna o meteorologický sloup. Sestává se z vyšší střední části a dvou půlkruhových sloupových přístavků po stranách. Prostor přístavků uzavírají klasicistní mříže. Krytá plechovou přilbou a půlkuželovými stříškami.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

Na hřbitově raně gotický kostel Nalezení sv. Kříže z pol. 14. stol. s barokně upravenou lodí. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží před západním průčelím, v ní zachována střílnová okénka. V interiéru dva gotické hrotité portály, sanktuarium, sedile. Zařízení kostela nyní pseudoslohové.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.

Cenný gotický kostel ze 14. stol. si přes renesanční, barokní a novogotické úpravy podstatně uchoval původní vzhled. Přestože je od r. 1958 kulturní památkou, v 80. letech 20. stol. téměř podlehl zkáze. Záchranné práce začaly po r. 1989 a postupně pokračují dosud.

Mohutný kostel z let 1914–5 dominuje s dřevěnou zvonicí, zachovalou z původního církevního areálu, obci pod vrcholem Vyskře. Stavbu s novorománskými názvuky, která do sebe pojala i prvky starého kostela, projektoval turnovský architekt Karel Salač.