Turistické cíle v okolí obce Kbelnice

Pozdně empírová kašna ve východní části Valdštejnova náměstí. Dílo českého sochaře Jana Suchardy z roku 1835. Ohrazení kašny je z pískovcových desek s medailony na přibližně čtvercovém půdoryse se zkosenými rohy. V jejím středu je vztyčen osmiboký podstavec s rybími hlavami a na něm socha Amfitrité.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Zachovalý kostel vystavěn v letech 1651 – 1655 na náklady Maxmiliána z Valdštejna. Kompletně obnoven v letech 1822 – 24 po velikém požáru v roce 1803. Kostel je zevně v duchu empíru, v který byl přestavěn v letech 1822 – 1824.

Jezuitská kolej, součást rozsáhlého bloku jičínských jezuitských staveb. Budovaná od roku 1628. Ohledně autorství se vedou spory - může se jednat o projekt A. Spezzy, G. Pieroniho či G. B. Mariniho. V letech 1658 - 62 přistavěna ke koleji dvě křídla.

Klášter založen Albrechtem z Valdštejna podle projektu A. Spezzy z r. 1627, dokončen Pieronim r. 1655. Klášter zrušen Josefem II. r. 1782. V l. 1855-7 opraven a přebudován na trestnici. Za branou býval vodní příkop překlenutý kamenným mostem.

Barokní klášter založila r.1655 Marie Eva z Tiefenbachů. Barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z l.1709-1732, asi dle plánů Kryšt.Dienzenhofera byl stavitelem jezuita J. Blažejovský. Schodiště před kostelem je z r.1737. R.1785 klášter zrušen.

Tvrz byla založena někdy kolem roku r. 1400. V písemných pramenech starší zmínky o tvrzi chybí. V 17. stol. vlastnil Konecchlumí Vilém st. Konecchlumský, který byl r. 1621 popraven s dalšími českými pány za účast na stavovském povstání. V 18. stol. byla tvrz přestavěna na sýpku.

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Zámek vybudovaný přestavbou z vodní tvrze z 15. stol. Od r. 1638 v majetku rodu Šliků. Nejprve upraven na trojkřídlou budovu s nádvořím a v 19. stol. Ervínem Šlikem nádvoří uzavřeno východním křídlem. Dnes školské zařízení. Okolo zámku rozsáhlý park.

Korunovační kašna, původně studna, uprostřed náměstí postavena r. 1836, r. 1936 doplněna o meteorologický sloup. Sestává se z vyšší střední části a dvou půlkruhových sloupových přístavků po stranách. Prostor přístavků uzavírají klasicistní mříže. Krytá plechovou přilbou a půlkuželovými stříškami.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.