Turistické cíle v okolí obce Kbelnice

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.

Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.

Památný strom dub letní stojí ve Žďáru u Staré Paky, na dvoře statku č. p. 17. V knize Novopacko z r. 1934 se píše, že jeho odhadované stáří je přibližně 90 let. Dnes je starý kolem 200 let.

Rozhledna na Dubecku je novodobá železná stavba postavená pro mobilní operátory. Stojí ve výšce 399 m n. m., vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 33 m a nabízí výhled na Kozákov, Trosky, Ralsko, Vyskeř, Klokočské skály aj.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Rozhlednu tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu na samém severozápadním cípu Hruboskalska s výhledem k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko.

Skromné zbytky skalního hradu, bez písemných záznamů, a tedy bez jistého majitele. Opevnění snad z 15. stol., hrad možná nebyl ani dokončen. V místě je podivná absence záseků po trámoví. Samotná lokalita je přístupná, ale terén obtížný.

Tvrz se připomíná r. 1553, kdy patřila Janu z Rokytníka. Po roce 1609 ji Smiřičtí ze Smiřic přeměnili na hospodářkou budovu statku. Po konfiskacích vlastnictví Albrechta z Valdštejna a posléze kláštera ve Valdicích. Dnes soukromý majetek.

Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.