Turistické cíle v okolí obce Hluboká

První zmínka je z r. 1318 z přídomku Bluda z Morašic a ze Sedlíštěk. Snad právě on postavil tvrz, z níž se dochovalo okrouhlé tvrziště obtékané vodním příkopem a nepatrné zbytky zdiva. Dnešní sýpka v místě tvrze je hodnotnou barokní budovou a je součástí veřejnosti nepřístupného hospodářského dvora.

Šemberovo divadlo ve Vysokém Mýtě vzniklo r. 1925. Zdejší divadelní spolek působil již od r.1909. Název nese po místním učiteli a jazykovědci. Od r. 1997 píše svoji novodobou historii. Samotné divadlo prošlo v r. 2020 částečnou rekonstrukcí.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Barokní sousoší s mariánským sloupem uprostřed náměstí. Postaveno roku 1715. Výška 14 m. V rozích sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince a sv. Floriána. Na vrcholu sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie s hvězdnatou aureolou kolem hlavy. Památkově chráněno od r. 1958.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

O vzniku sochy ze světlého pískovce není žádný záznam. Na čelní straně podstavce je Panna Marie s Ježíškem, dále sv. Václav, ztvárněný v plné rytířské zbroji. Nad podstavcem stojí archanděl Michael, oděn v brnění, z kterého vyčnívá dlouhá nařasená suknice. Nechybějí mohutná andělská křídla.

Socha datována r. 1816. Hranolový sokl s vysokou patkou. Kruhový medailon s Duchem Svatým v podobě holubice. Na přední stěně soklu reliéfní monogram Panny Marie. Na zeměkouli nesené okřídleným i hlavičkami andílků Madona Knířovská s korunou na hlavě. Na levé ruce drží Ježíška. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Socha Krista na starém hřbitově za kostelem je neprávem opomíjena. Stojí za nově zřízenou křížovou cestou na konci hřbitova u hřbitovní ohradní zdi.

Vrcholně barokní mariánské sousoší připisované Jiřímu Františku Pacákovi z r. 1737. Socha z pískovce obehnána kuželkovou balustrádou. Jádrem sousoší je Panna Maria oděná do prostého roucha a Ježíšek, který jí sedí na klíně, podává matce věnec z růží. Kolem sousoší z každé strany obláček a na nich andělíčci. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.