Turistické cíle v okolí obce Paseky

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.

Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu, s bedněnými stěnami a šindelovou střechou pochází asi z pol. 19. stol. Stěny jsou pobity prkny. Střecha stanová s lucernou a zvonem zvaným sv. Prokop. Lidová architektura. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

Evangelický kostel v Poličce byl vybudován v letech 1936-1937 na pozemku za hradbami města jižně od hráze Synského rybníka. Konají se v něm pravidelné bohoslužby a sídlí zde seniorát církve.

Evangelický sbor v Lozicích byl založen r. 1783 v návaznosti na vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nyní v podobě po zásadní přestavbě arch. J. Veselského z r. 1911, kdy získal také dominantní věž.

R. 1784 postavena dřevěná evangelická modlitebna. R. 1874 zahájena stavba nového kostela v pseudogotickém slohu. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m. V l. 1984-87 proběhla generální oprava a dalšími opravy pak proběhly na přelomu 20. a 21. st.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.

Třípatrovou dřevěnou rozhlednu postavil soukromý stavebník na vlastním pozemku na jaře 2008. Stojí na vyvýšeném hřbetu mezi městy Chrast a Luže. Asi 12 m vysoká stavba je volně přístupná veřejnosti po žebřících s celkem 39 stupni.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále

Raně barokní patrová budova bývalé jezuitské rezidence, jejímž autorem je Andrea de Quadri. Současný vzhled ovlivněn stržením druhého patra roku 1823. Součást poutního areálu Chlumek. Národní kulturní památka.