Turistické cíle v okolí obce Otradov

Kostel sv. Bartoloměje v Pusté Rybné je drobná empírová stavba z roku 1838, která nahradila starou dřevěnou kapli. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Borová u Poličky bez pravidelných bohoslužeb.

Původně gotický kostel snad ze 13. stol. prvně doložen v letech 1349-1350, barokně přestavěn po r. 1652 a regotizován Františkem Schmoranzem v letech 1881-1883. Fara zanikla za husitských válek, od r. 1677 kostel filiální ve farnosti Žumberk. Bohoslužby se konají jen příležitostně.

Kostel sv. Bartoloměje apoštola v Otradově je původně gotická stavba s pozdějšími úpravami v 18. a 19. století. Je kostelem filiálním ve farnosti Krouna. Areál kostela s kostnicí ohraničený ohradní zdí s branou je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel sv. Jana Křtitele v Širokém Dole je gotická jednolodní stavba s dochovanou klenbou presbyteria, pozdně renesančně upravená. Je filiálním kostelem ve farnosti Sebranice u Litomyšle a od roku 1958 chráněná kulturní památka spolu s ohradní zdí a branami areálu.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Máří Magdalény na ohrazeném hřbitově v obci Telecí tvoří spolu s branou zvonice a márnicí celistvě dochovaný areál z konce 14. stol., zachovaný v barokní úpravě s novogotickými doplňky. Je kostelem filiálním s pravidelnými bohoslužbami. S celým areálem je od r. 1958 památkově chráněn.