kostel Všech svatých u Toweru

Ani oltář není nijak výrazný, patrně v souladu s důrazem na strohost protestantských svatostánků. Východnímu konci kostela tak dominuje jedině veliké obdélné patnáctidílné okno. Dřevěné střechy jsou svými krovy otevřené do interiéru kostela. Střední loď je na vnější straně vyzděná z cihel, boční lodě z kvádrového kamene. Lodě od sebe dělí kamenné arkády. Z pilířů arkád vystupují dříky válcových přípor. Ty na straně hlavní lodě stoupají až ke střeše. Arkády pocházely z pol. 13. stol. Pouze jejich východní konce v prostoru presbytáře byly z 1. pol. 15. stol. Byly zničeny při náletu v roce 1940 a patrně znovu věrohodně sestaveny při rekonstrukci. Severní arkáda sice nálet přežila, byla ale později také stržena. Východní okno kostela pochází z 1. pol. 14. stol. Některé jeho kamenné články jsou ale moderní náhradou původních. Obvodové zdi jsou z 15. stol. Kostelní věž údajně stála původně na západním konci jižní lodě. Po výbuchu střelného prachu v roce 1650 byla znovu postavena z cihel na západním konci střední lodě. Proti lodi je ale mírně šikmo pootočená. Pod východní částí jižní lodě je dvojdílná krypta ze 14. stol. Dnes slouží jako kaple. Je tu také malé muzeum s modelem římského Londinia, kamenný kříž z 10. stol. a odkrytá dlažba římského domu z konce 2. stol. Do kostela se vstupuje bočními dveřmi na jižní a severní straně a západními dveřmi ve věži. Jižní vstup pochází ze 17. či. 18. stol. Severní vstup je spolu se severní zdí kostela z 15. stol. Dnes před ním stojí vstupní vestibul ze 17. či. 18. stol. Vstupní průčelí vestibulu má silně ornamentální neogotické provedení. Jde tedy o hlavní vstup do kostela. Nad ústupkovým portálem je oslí oblouk. V rámci anglické neogotiky dostal kostel také imitaci cimbuří na parapetech vestibulu a bočních lodí. Oblouk vyzděný z římských cihel, volně datovatelný do 7.-11. stol, stojí v západní části kostela u věže..

V té době byl založen klášter Barking v hrabství Essex. Tomu měl patřit pozemek na kterém kostel stojí. Soupis majetků kláštera z roku 687 uvádí dva pozemky poblíž Londýna, ani jeden z nich ale neodpovídá lokalitě s kostelem. Stáří kostela potvrzuje zděný oblouk postavený z římských cihel. Nedávné archeologické výzkumy ale potvrdily že římský materiál byl druhotně používán na stavbách kostelů v Londýně až do 11. stol. Doba založení kostela Všech svatých je tedy v rozmezí 7. až 11. stol. V období od 11. do 15. stol. byl kostel několikrát rozšířen. Díky své poloze u Toweru v něm byla králem Eduardem IV. Anglickým (1461-1470/1471-1483) zřízena královská kaple. Sloužil také jako pohřebiště lidí popravených v Toweru. V 1. pol. 16. stol. byl v rámci náboženské reformace převeden na anglikánskou církev. V roce 1650 byl těžce poškozen při výbuchu střelného prachu. Mnoho lidí přišlo o život, bylo zničeno 50 domů a kostelní věž. Ta byla znovu postavena v roce 1659. V září 1666 kostel unikl velikému požáru Londýna. Byl zachráněn admirálem Vilémem Pennem, který přikázal odstranit všechny dřevěné domy v okolí. Oheň začal přibližně 400 m západně od kostela v uličce Pudding Lane. Nešlo ani tak moc o záchranu kostela jako spíše o to co stálo za ním, hrad Tower s velikým množstvím střelného prachu. Vítr naštěstí foukal nejprve od východu a později od jihu, tedy pryč od hradu. I tak se ale požár dostal podél řeky až k němu. Kostel Všech svatých dělila od ohně jen ona protipožární mezera v zástavbě města. 26. července 1797 se v kostele oženil budoucí americký prezident Jan Quincy Adams (1825-1829). V té době byl v Londýně jako americký konzul. Jeho snoubenkou byla Angličanka Louisa Adams. V roce 1940 byl kostel zasažen při německém náletu. Kromě obvodových zdí a věže bylo vše zničeno. Při odklízení trosek byl odhalen výše zmíněný oblouk z nejstaršího období kostela. Po válce prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí..