Most od SZ.
© Pavel Semple 11/2017
Silniční most má dohromady čtyři mostní věže, ty vyšší přitom vytvářejí jeho známou siluetu. Střední část mostu je složená ze dvou protilehlých sklopných dílů. Vnější části mostu jsou zavěšeny na prohnutých ocelových konstrukcích natažených mezi dvojicemi vyšších a nižších věží. Oba sklopné mosty mají protiváhy, takže jejich pohyb nevyžaduje enormní množství energie. K jejich ovládání byla do roku 1976 využita pára vyprodukovaná v kotelně u jižního konce mostu. Kotelna s komínem dosud stojí a v rámci prohlídek je možno vidět původní parní zařízení. Pára byla uložena v akumulátorech (tlakových nádržích), byla proto kdykoli okamžitě dostupná k ovládání mostu. Zdvih trval přibližně minutu. Od roku 1976 je pohon elektrohydraulický. Konstrukce mostu obsahuje více než 11000 t oceli. Mostní věže mají ocelovou kostru s kamenným pláštěm. Jde tedy o předchůdce mrakodrapů. Zděné pláště věží byly postaveny v neogotickém slohu, aby ladily se… číst dále
V roce 1876 byla založena komise která měla na popud londýnské městské rady prozkoumat možnosti přemostění Temže ve východní části centra města. Potíž byla ale v tom že most nesměl překážet plachetnicím a dalším lodím s vysokými stěžni. Vítězný návrh architektů Horáce Jonese a Jana Wolfe Barryho byl přijat v říjnu 1884. Výstavba mostu probíhala v letech 1886-1894. Na stavbě se podílelo 432 dělníků. Celková cena dosáhla částky 800000 liber. K jeho slavnostnímu otevření došlo 30. června 1894. Most měl svou vlastní márnici. Na jeho severní straně totiž řeka vyplavovala lidské mrtvoly. Tomuto místu se proto říká Dead Man’s hole (Díra mrtvol). Kromě sebevražd a nehod šlo také o zesnulé kteří neměli peníze na pohřeb. Ti byli místo pohřbu hozeni do řeky. O pohřeb se jim pak postarala městská rada. Obě poloviny mostu leží v odlišných obvodech Londýna. Proto byly obě zapsány do seznamu památek první kategorie v odlišné době. Jižní… číst dále
|
Přihlášení |
