
Oválný hrad o velikosti přibližně 90 x 47 m zaujal nevýrazné návrší na pravém břehu řeky Teifi. Ta jej chránila na jižní a východní straně. Na západní a severní straně byl chráněn příkopem. Na severu terén od hradu pozvolna stoupá, zde bylo založeno město. Přímo u jižní paty hradu stál na místě dnešního mostu dřevěný most přes řeku. Západně od mostu byl na řece námořní přistav. Obchodní cesta vedla z mostu do města podél západní strany hradu, kde se na ni napojovala odbočka z přístavu. Zdivo prvního velšského kamenného hradu z let 1165-1176 se nedochovalo. Velšané jej postavili za použití nekvalitního pojiva. Angličané proto provedli po roce 1240 jeho kompletní přestavbu. Hrad dostal novou obvodovou hradbu s půlkruhovými flankovacími věžemi. Na severní straně na hrad navazovala nová hradba městského opevnění. Na západní straně stála brána, ze které se do dnešní doby nic nedochovalo. Na severní straně dosud stojí protáhlá půlkruhová věž, která je… číst dále
Hrad stojí na území dávného velšského království Deheubarth. Normané dobyli v roce 1066 celou Anglii a jižní část Walesu. Deheubarth ale v době vlády prvního normanského krále Viléma I. Dobyvatele (1066-1087) nijak vážněji neohrozili. Do roku 1093 zde vládl mocný velšský král Rhys ap Tewdwr. Normané hned po jeho smrti většinu království zabrali. Roger z Montgomery postavil u Cardiganu v ústí řeky Teifi první invazní hrad (1 km západně od hradu Cardigan). Normané ale o většinu dobytého území vzápětí přišli. Teprve v roce 1108 postavil Gerard z Windsoru hrad Cenarth Bychan, který mohl stát na místě sousedního hradu Cilgerran. V roce 1110 založil Gilbert fitz Richard de Clare hrad a město Cardigan. Angličané pak celou oblast záměrně osídlili Flámy na úkor Velšanů. Ti ale nedaleko odtud v roce 1136 porazili anglické (normanské a flámské) vojsko v bitvě u Crug Mawr a Deheubarth znovu obsadili. Na hradě Cardigan… číst dále