
Glendalough (Gleann Dá Loch/údolí dvou jezer) je ledovcové údolí v srdci rozsáhlého pohoří Wicklow jižně od Dublinu. Na jižním okraji zdejšího bývalého keltského kláštera stojí kostel sv. Kevina z přelomu 11. a 12. stol. Je to nejlépe dochovalý románský kostel v celém údolí s původní kamennou střechou a kamennou zvonicí. Interiér kostela není přístupný. Jihovýchodně od něj jsou skromné pozůstatky kostela sv. Kierana. Jižně od kostela je lávka přes říčku Glenealo, která spojuje klášter s hlavním turistickým chodníkem v lese na jižní straně údolí. U rozcestí je skupina žulových balvanů, z nichž jeden má hlubokou kruhovou jamku. Kámen sloužil k ručnímu mletí zrní a bylin. Dnes je znám jako Jelení kámen (Dear Stone). Západním směrem vede cesta k oběma ledovcovým jezerům v horní části údolí. Východním směrem se jde ke zřícenině románského kostela sv. Salvátora. Veřejnou dopravu do údolí zajišťuje soukromý autobusový dopravce St. Kevin’s Bus s přímým spojením z Dublinu.
Na obou kratších stranách má zděné střešní štíty, dochovaná sedlová střecha je kamenná. Interiér je rozdělen na tři podlaží. Nad plochostropým přízemím je valená klenba prvního patra. Nad ní je ještě druhé půdní patro. Obě horní podlaží osvětlují pouze úzká štěrbinová okna ve východním střešním štítu. Vstup je na kratší západní straně obdélným předrománským portálem s plochým překladem. Směrem vzhůru se portál zužuje. Toto je prvek typický pro starší architekturu v Irsku. Jeho počátek ale spadá do architektury megalitické. Nad překladem portálu je odlehčovací oblouk, který nese váhu střešního štítu a úzké kamenné kruhové zvonice. Ta byla patrně dodatečně postavena na vrcholu střešního štítu. Výška zvonice, včetně západního průčelí kostela, je 14,1 m, průměr 2 m. Je ukončená kamennou kuželovou helmicí, pod kterou jsou čtyři úzká okna orientovaná na hlavní světové strany. Západní zeď kostela má sílu zdiva 1 m, polovina zvonice proto stojí přímo na kamenné střeše. Účel obou horních podlaží dnes není znám. Nejvyšší půdní patro má rozměry 5 x 1,6 m a maximální výšku 1,5 m. Mohlo sloužit k uložení listin a cenných relikvií. Kostel sv. Kevina byl jediným ohnivzdorným kostelem v celém údolí. V prvním patře mohla být škola, skriptorium nebo klášterní úřad. Při přestavbě ve 12. stol. byl na východní straně ke kostelu přistavěn nový obdélný chór s poustevnou na severní straně. Obě nové části kostela také dostaly samostatné kamenné sedlové střechy. Chór stál na středové ose kostela, s nímž byl spojen románským triumfálním obloukem. Oblouk je velmi úzký (šířka 1,56 m), dnes jej proto mohou lidé považovat za vstupní portál. Při jeho proražení bylo zazděno malé románské okno, které je patrné nad obloukem. Chór někdy po roce 1779 zanikl. Zůstala stát pouze jeho severní boční zeď, o kterou se dělil s dosud stojící poustevnou. V této zdi je proto vstupní portál poustevny s plochým kamenným překladem. S kostelem je dnes poustevna spojena pouze v nároží. Dnešní literatura trvá na tom, že jde o poustevnu, nikoli sakristii. V západní části místnosti jsou pod střechou kapsy k uložení stropních trámů. V podkroví poustevník spal. Mohl se tedy zúčastnit mše, aniž by přitom opustil svou samotku. Kamennou kruhovou zvonici měl také kostel Nejsvětější Trojice v Glendaloughu a kostel na ostrově Ireland’s Eye u Dublinu. Kamennou střechu mají v Irsku i některé další církevní stavby. Pro seznam dochovaných středověkých staveb v Irsku s kamennou střechou viz tabulka ve foto-souboru kostela svatého Doulagh. Pro 3D model kostela svatého Kevina viz https://sketchfab.com/3d-models/st-kevins-church-no-texture-17813acdadae4152aa96e5edb980c72e..
O jeho životě ale nejsou žádné dobové zprávy, vše bylo předáváno ústně z generace na generaci po dobu několika staletí. Žil v 6. stol. a údajně trávil velkou část svého života jako poustevník. Někdy na přelomu 11. a 12. stol. byl před jižní obvodovou zdí či palisádou kláštera postaven jednodílný kamenný kostel sv. Kevina s kamennou střechou a kruhovou kamennou zvonicí. Někdy v průběhu 12. stol. byl na východní straně ke kostelu přistavěn nový chór. K jeho severní straně byla přistavěna poustevna. Kamenné chóry byly ve 12. stol. přistavěny ke všem starším kamenným kostelům v údolí. Pouze kostely Nejsvětější Trojice, sv. Salvátora a Reefert byly od začátku dvoudílné. Kostely v Glendaloughu byly stavěny z darů významných irských králů. Tehdejší král Munsteru (jihozápadní provincie Irska) Muirchertach Ua Briain, který žil v období let 1050-1119, byl významným reformátorem irské církve. Právě on mohl dát podnět ke stavbě kostela sv. Kevina. V roce 1111 předsedal synodu v Raith Bressail. Na tomto jednání bylo Irsko rozděleno do nových diecézí. Glendalough se stal centrem jedné z nich, spíše teoreticky pod něj spadal i Dublin. Vikingové v Dublinu byli vazaly irského velekrále, odváděli daně a na žádost velekrále posílali vojáky do služby. Velekrál ale neměl nad Dublinem žádnou přímou kontrolu. Vikingové si ve městě zakládali kostely a dosazovali biskupy podle vlastní vůle. Spolupracovali přitom s arcibiskupstvím Canterbury v Anglii. Možná proto se Muirchertach Ua Briain a po něm velekrál Turlough Mór O'Connor (Tairrdelbach Ua Conchobair, 1120-1156) snažili posílit význam Glendaloughu na úkor Dublinu. Tomu odpovídala tehdejší horečná stavební aktivita. Synod v Kellsu, který zasedal v roce 1152, ale povýšil Dublin na arcibiskupství. V roce 1214 byla diecéze Glendaloughu převedena pod Dublin, takže zazvonil zvonec a významnému postavení Glendaloughu byl konec. I nadále byl ale významným poutním místem. V důsledku náboženské reformace v 16. stol. všechny kostely v Glendaloughu zpustly. V kostele sv. Kevina pravděpodobně žila chudina. Zvonici považovali někteří lidé za komín, proto dostal kostel přezdívku Kevinova kuchyně. V letech 1810-1827 znovu sloužil zdejší katolické kongregaci. Někdy po roce 1779 zanikl chór kostela, během následných restaurátorských prací v 19. stol. nebyl obnoven..