Východní strana kříže. Na pozadí je zřícenina kaple Kněžský dům (Priests’ House).
© Pavel Semple 04/2021
Kříž je žulový monolit z 10-12. století. Na rozdíl od jiných pískovcových keltských křížů je bez výzdoby. Tvrdou žulu bylo těžké opracovat. Kříž dnes proto není možné na základě jeho ztvárnění blíže datovat. Od počátku stál ve vnitřním prostoru zdejšího keltského kláštera. Od 2. poloviny 12. století se nacházel ve východní zdi ohrazení sousední románské kaple, dnes zvané Kněžský dům. Ohradní zeď se severně od kříže dotýkala jihozápadního rohu sousední katedrály svatého Petra a Pavla. Zeď dnes již zanikla, kříž ale stále stojí na svém místě. Jeho umístění v ohradní zdi kaple východně od ní naznačuje vzájemnou ceremoniální spojitost. Ve 20. století byl kříž nakloněný, v roce 1989 byl narovnán. Kříž je usazen do plochého balvanu, který nad povrch země nevystupuje. Výška kříže je 3,35 m, šířka břevna 1,17 m. V průsečíku je plný kamenný kruh s reliéfem obruče. U země je síla kříže 0,30 m. Směrem vzhůru se postupně zužuje na 0,27 m. Dřík má šířku 0,44 m.… číst dále
Kříž má přinést štěstí každému, kdo jej obejme a dotkne se přitom špiček svých prstů. Máme si přitom něco přát. V roce 1842 zaznamenal Johan Georg Kohl pověru, podle které měly být ženy po obejmutí kříže plodnější. Dále poznamenal, že irské ženy měly přehršel dětí. Kříž byl proto k tomuto účelu poněkud nadbytečný. Na základě této pověsti se mu říkalo kříž přání (Wishing Cross).
|
Přihlášení |
