Schwarzenberský palác z hradčanských schodů
© Jan P. Štěpánek 07/2007
Schwarzenberský palác od arch. Agostina Galliho, od druhé poloviny 16. století dominanta náměstí před Pražským hradem, je neodmyslitelnou součástí celého panoramatu Hradčan. Po Letohrádku královny Anny je druhou nejvýznamnější renesanční stavbou Prahy. Již od počátku svojí mohutností dostatečně reprezentoval (viz např. velký taneční sál) jeden z nejslavnějších českých rodů. Nejvýraznějšími architektonickými prvky exteriéru jsou bezesporu sgrafita, obnovená koncem 19. stol. (současná podoba z padesátých let 20. stol.), dále např. lunetová římsa severoitalského typu, toskánské pilastry či horizontálně odstupňované štíty. Tři křídla jsou sestavená do tvaru písmene T, původní záměr počítající ještě s čtvrtým křídlem otočeným do náměstí (v ose dnešní zdi) se nenaplnil. Jižní a západní dvojpatrové křídlo převyšuje o patro vyšší křídlo východní. Ve značné části místností se dochovaly původní renesanční klenby. Od padesátých let, kdy přešel pod ministerstvo národní obrany palác sloužil jako Vojenské historické muzeum, v roce 2002 objekt přešel pod Národní galerii. Pro její potřeby je ale nutná rekonstrukce, proto je nyní nevyužit.
V místech dnešního paláce stávala před ničivým požárem roku 1541 skupinka domů, např. domy “U červených dveří” a “U zelených oken”. Palác stavěný na popud Jana ml. z Lobkowicz byl dostavěn před rokem 1567 (ad datum na sgrafitech). ...Lobkowitzové si ho však moc neužili – poté co byl Jiří z Lobkowicz odsouzen za urážku Rudolfa II. k odnětí majetku se majitelé často střídali (Petr Vok z Rožmberka, Jan Jiří ze Švamberka, následně jej (na základě pobělohorských konfiskací) r. 1624 získal rod Eggenbergů). Po smrti Jana Kristiána z Eggenbergu (který stačil r. 1710 uskutečnit výměnu schodiště za nové barokní) přešel objekt pod Schwarzenbergy. Největší úprav areál dostál ke konci 19. století, kdy byla pořízena nová břidlicová střecha, obnovena sgrafita a vybudována ohradní zeď směrem do náměstí. Impulzem pro tuto opravu byla vichřice z roku 1871, která zbořila původní štít přímo do náměstí. Po Únoru palác přešel pod majetek Československých státních lesů, aby byl vzápětí (1950) převeden pod ministerstvo národní obrany, které v něm zřídilo muzeum. Po revoluci je palác navrácen Karlu Schwarzenberkovi, od r. 2002 jej vlastní Národní galerie..
