Hranolová hodinová věž s osmibokou vrchní částí je pohledovou dominantou zámku
© iV 6.5.2007
V roce 1991 publikovali J. Romanow a R. Piwka výsledky terénního výzkumu jaworské knížecí rezidence. Podle nich prvotní hrad sestával z volně stojící kamenné obytné stavby o rozměrech cca 6,3 x 7,6 m, podle dochovaných základů byla síla zdi pouze 0,7 metru. Stavba byla obklopena příkopy a valy s palisádou. Nedlouho po vzniku hradu byla ale tato menší stavba nahrazena větší hranolovou stavbou o rozměrech 10 x 11 metrů a s 1,1 metru silnými zdmi, po které se zachovaly nejen základy, ale i část podlahy. Vzhledem k subtilním základům těchto donjonů je možné, že nebyly nijak vysoké. Na počátku 14. století byla postavena kamenná hradba okolo trojúhelného nádvoří, která navazovala na městské opevnění. Během tohoto století se předpokládá výstavba další budov v areálu hradu, zřejmě šlo převážně o dřevěné objekty. Další kamennou stavbu – velký obytný palác uprostřed severního křídla – nechal zřejmě postavit až český král Václav IV. (Starší… číst dále
Město Jawor leží na křižovatce důležitých středověkých cest z Prahy do Legnice a z Drážďan do Wrocławi, založeno bylo v roce 1275. V tomto období došlo k rozčlenění Slezska na jednotlivá údělná knížectví synů Boleława Rogatki a Kondráda Hlohovského a Jawor se stal jedním z nových center. Samotný městský hrad, který vznikl nedlouho po založení města, leží na západní straně původní městské zástavby nad mlýnským náhonem. Poprvé je zmiňován v roce 1292 a stal sídlem jednoho ze synů Boleława Rogatki – Henryka (Jindřicha) V. Tlustého. Po vymření Piastovců se celý úděl dostal do držení českého království a hrad byl sídlem zemského hejtmana, resp. královského místodržitele. Přestavován byl hrad několikrát během 15.–17. století. Během třicetileté války byl poničen. Královštví úředníci zde sídlili až do roku 1741. Poté, co bylo Slezsko zabráno Pruskem, ztratil na významu. V roce 1746 zde nechal pruský král Fridrich II. zřídit útulek… číst dále
|
Přihlášení |
