Galilejské jezero

Propadlina začíná v Sýrii, v délce 6000 km pokračuje od severu k jihu přes Galilejské jezero, Mrtvé a Rudé moře a napříč východní Afrikou až do Mozambiku. Galilejské jezero je nejníže ležícím sladkovodním jezerem světa a druhým nejníže ležícím jezerem po slaném Mrtvém moři. Od severu k jihu má délku 21 km, od východu k západu je 13 km široké. Obvod jezera je asi 53 km, maximální hloubka 43 m. Jezerem protéká řeka Jordán, která se do něj vlévá na severu a vytéká z něj na jihu. Kromě Jordánu má jezero také několik dalších menších přítoků a pramenů. Hladina vody kolísá v závislosti na srážkách. Jezero je významným zdrojem pitné vody, slouží také k zavlažování rozsáhlých zemědělských ploch. Donedávna z něj bylo čerpáno příliš mnoho vody, což spolu s nízkými srážkami vedlo k poklesu hladiny. Izrael v posledních letech spustil program rozsáhlého odsolování mořské vody, který nyní pokrývá část spotřeby země. Snížený odběr vody z jezera spolu s vydatnými srážkami posledních let vedly k obnově stavu vody. Ve vodě proto nyní stojí stromy a keře, které v době sucha vyrostly na obnažených březích jezera. Zlepšená situace pomůže také Mrtvému moři, které leží vzdušnou čárou 108 km níže po proudu řeky Jordánu. Do budoucna již jezero nemusí být plně závislé na přírodních srážkách, v případě nutnosti do něj může potrubím proudit odsolená mořská voda. Středozemní moře je od jezera vzdáleno asi 40 km. K napájení jezera postačí 13 km potrubí, ze kterého může odsolená voda proudit do potoka Calmon. Dopad na ekosystém jezera bude předmětem studia..

Odtud pocházela svatá Marie Magdalena (Marie z Magdaly), která podle Nového zákona doprovázela Ježíše Krista na jeho cestách. Dnes jsou zde k vidění vykopávky a kaple svaté Marie Magdaleny. Nad Magdalou se vypíná stolová hora Arbel. Na jejím vrcholu mohl Ježíš přimět apoštoly, aby šli do celého světa a kázali jeho slovo (Matouš 28:16-20). 1 km severně od Magdaly je na jezeře vesnice Ginosar, zmíněná v evangeliu podle Matouše 14:34 pod jménem Genezaret. Ježíš se zde vylodil s apoštoly poté, co došel k jejich lodi po hladině jezera. Dnes je zde muzeum Yigal Allon. V něm je vystaven člun z 1. století, který byl na jezeře objeven v roce 1986. 4 km severovýchodně od Ginosaru leží na břehu jezera osada Tabgha. Zde jsou dva kostely. Severní kostel připomíná Ježíšův zázrak nasycení pěti tisíců lidí. Jižní kostel stojí na nízké skále přímo na břehu jezera. Podle křesťanské tradice zde došlo k jednomu z Ježíšových zjevení po jeho smrti a zmrtvýchvstání. Na této skále připravil apoštolům snídani. Skála, na které kostel stojí, proto nese jméno Ježíšův stůl. Přibližně 1 km severovýchodně od Tabghy je Hora blahoslavenství, kde Ježíš pronášel svá kázání. Na návrší stojí poutní kostel, otevírá se odtud krásný výhled na jezero. V okolí můžeme vidět banánové plantáže. Východně od Hory blahoslavenství je na břehu jezera archeologické naleziště Kafarnaum. Pro poutníky jsou zde významná dvě místa, pozůstatky synagogy, v níž Ježíš kázal, a dům apoštola Petra. Z domu se stal v 1. století křesťanský sněmovní dům (domus ecclesiae). Výzkumem odhalené pozůstatky domu jsou stále k vidění. Dál na severovýchod se do jezera vlévá řeka Jordán. Na jejím opačném břehu je nově otevřené archeologické naleziště osady Betsaida. Odtud pocházel svatý Petr a jeho bratr svatý Ondřej. Ti se odtud přestěhovali do Kafarnaumu. Asi 11 km jižně od Betsaidy je na východní straně jezera lokalita Kursi. Ta je známa z Nového zákona jako místo, kde Ježíš vyhnal zlé démony ze člověka do stáda prasat. Stádo pak skočilo do jezera a utonulo (Marek 5:1-20, Matouš 8:28-34, Lukáš 8:26-39)..

U této cesty leželo na severním břehu jezera malé město Kafarnaum, ve kterém po dobu asi tří let žil a kázal Ježíš Kristus. Galilejské jezero je proto hojně zmiňováno v Novém zákoně. Podle křesťanské tradice zde Ježíš vykonal mnoho zázraků, šel po hladině jezera, zastavil na jezeře bouři, léčil nemocné a nasytil pět tisíc lidí. V roce 20 založil král Herod Antipa na západním břehu jezera město Tiberiad, které se stalo jeho hlavním sídlem v Galilei. Po potlačení židovské vzpoury v roce 135 a po vyhnání Židů z Jeruzaléma se zvýšila židovská populace v okolí jezera. V období Byzantské říše se stalo jezero významným křesťanským poutním místem. V roce 637 ovládli Galilei muslimové, čímž upadl poutní význam jezera. Křižáci ovládali západní stranu jezera přibližně v obdobích 1099-1187 a 1192-1265. Tiberiad se stal hlavním městem Galilejského knížectví, které bylo součástí Jeruzalémského království. Na konci srpna 1179 Saladinovo vojsko zmasakrovalo mnoho templářů a dalších křižáků, kteří se proti němu opevnili na hradě Chastelet. Hrad stál 15 km severně od jezera na řece Jordán v místě zvaném Vadum Iacob (Jákobův brod). 4. července 1187 byli křižáci Saladinem na hlavu poraženi v bitvě u Hattínu na západní straně jezera. Ve stejné době padlo také město Tiberiad, kterému křižáci spěchali na pomoc. Podruhé porazili křižáky v Galilei egyptští mamlukové v roce 1265. V období 1516-1920 vládla Galilei Osmanská říše. Po dohodě v Serves roku 1920 připadla Palestina s Galileí Británii. Jezero leželo na hranici britského teritoria. Golanská výšina východně od jezera byla součástí francouzského teritoria a v roce 1946 proto připadla Sýrii. Britské teritorium je od roku 1948 spolu s jezerem součástí Izraele. Během Šestidenní války v červnu 1967 okupoval Izrael Golanskou výšinu. Hranice je od té doby posunutá od jezera dál na východ..