Bílá synagoga v čedičovém městě
© Pavel Semple 10/2010
Město stálo v plochém terénu na severním břehu Galilejského jezera. Vykopávky odkryly část města o rozloze přibližně 100x70 metrů. Delší osa odkryté části je ve směru sever-jih. Většina na sebe těsně napojených obdélných obydlí s malými dvorky byla postavena z tmavého čediče, který je místní horninou. Blíže k východnímu okraji odkryté plochy byla odhalena severojižní ulice. Západně od ní jsou tři insuly, navzájem oddělené menšími ulicemi. V severní insule stojí pozůstatky rozměrné bíle synagogy z konce 4. století. Synagoga byla postavena z vápencových bloků, v čedičovém městě proto i dnes budí pozornost. V jižní insule je obydlí svatého Petra. To se původně od jiných domů ve městě nijak nelišilo, ve 4. a znovu v 5. století bylo ale přestavěno na raně křesťanský kostel. Dnes nad ním stojí na betonových sloupech moderní polygonální kostel svatého Petra, který překrývá jižní insulu. Na dům svatého Petra je proto možno… číst dále
Archeologický výzkum lokality v období let 1968–1986 odhalil stopy paleolitického osídlení. První zděná osada byla založena v době bronzové přibližně 2000 let př. n. l. V období 1200–587 př. n. l. byla ale lokalita pustá. Druhá zděná osada byla založena v 5. století př. n. l. Její hebrejské jméno Kefar Nahum je překládáno jako Nahumova vesnice nebo Vesnice pohodlí. S prorokem Nahumem jméno údajně nesouvisí. Obyvatelé vesnice byli Židé. Živili se rybolovem, zemědělstvím, obchodem a řemesly. V době Římské říše byl Kafarnaum po smrti Herodese Velikého (73 př. n. l. – 4 př. n. l.) na hranici Galileje. Hranice ležela na řece Jordánu, která se vlévá do jezera přibližně 4 km severovýchodně od města. Procházela tudy podél jezera hlavní silnice od Středozemního moře do Damašku, na hranici proto byla celnice. Dle Lukášova evangelia 7: 1-10 a Matoušova evangelia 8: 5-13 zde byla římská vojenská posádka. Mnozí Ježíšovi apoštolové byli místními rybáři. Svatý… číst dále
|
Přihlášení |
