Výsledky hledání míst

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.

Raně barokní stavba Giovanni Domenika Orsiho a Franceska Luraga z let 1674 – 91 na místě staré malostranské radnice a několika měšťanských domů. Upraven v 18. stol. V areálu dochovány zbytky rotundy sv. Václava.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Kubistický kostel s přednáškovou síní, zvonicí a farou byl postaven v l. 1914-1918 (arch. Oldřich Liska). Stavbu přerušila 1. sv. válka. Později byl opravován v l. 1980 a 2008. R. 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel je unikátní jak zasvěcením J. Husovi, tak kubistickým interiérem.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.

Bohatě zdobená barokní kalvárie u božanovského kostela vznikla v r. 1796. Nechal ji postavit dle nápisu na zadní straně kříže Iassen Johann George Tölg Schölke.

Kopec nad Česticemi byl osazen dřevěnými kříži a kaplemi snad roku 1626. Zděné objekty vznikaly v 18. století, současnou podobu získalo poutní místo roku 1820. Hraběnka Dorotea Reyová ji financovala z vděčnosti za své uzdravení.

Kalvárie v Banské Štiavnici je soubor dvaceti dvou samostatných sakrálních staveb včetně kaplí, kostelů a Božího hrobu. Zakladatelem barokního komplexu vybudovaného v letech 1744–1751 byl František Perger.

Kalvárii založil počátkem 18. století hrabě Pavol Balaša. V r. 1855 byla obnovena křížová cesta, r. 1859 vznikla kaple Bolestné Matky a v letech 1862-1864 otevřená kaple Ukřižování s 5 zastaveními. Za kalvárií byl v r. 1863 vztyčen kříž na památku kardinála Jana Szcitovského.

Kalvárie z r. 1725 připomíná morovou epidemii v obci v letech 1714-1715. Donátory byli manželé Wagnerovi. Památkově chráněno od r. 1958.

Sousoší vytvořeno v letech 1730-1731. Prostřední kříž s Kristem nese pozlacený nápis INRI, boční kříže pak postavy Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí sv. Jan Evangelista a Panna Marie. Nad Ukřižovaným mezi hlavičkami andělíčků holubice, nad ní Bůh Otec s trojúhelnou svatozáří a rozepjatýma rukama.