Výsledky hledání míst

Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.

Budova divadla a kina postavena v letech 1927–1928 podle projektu Leo Kammela firmou Koch a Kindermann. Zajímavě členěná budova je ve stylu expresionistického kubismu. Ve 30. letech byla rozšiřena, rekonstrukce a další úpravy probíhaly v 60. a 70. letech 20. století. Památkově chráněna od r. 2005.

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

V letech 1882-1883 vystavěna budova divadla ve Slaném. Budova novorenesančního stylu. Roku 1948 přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého. Dnes opět nese název Městské divadlo. Rekonstrukce v letech 1904, 1938 a 1994-2001.

Secesní budova městského divadla a hotelu byla postavena v l. 1912 - 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského. Na výzdobě budovy se podíleli význační umělci (J. Pekárek, J. Wenig, L. Novák, K. L. Klusáček). V l. 1989 - 2004 prošla stavba generální rekonstrukcí vč. rozšíření (arch. Martin Sedlák).

Renesanční podsklepený jednopatrový dům č.p. 44 z 1. pol. 16. stol. V přízemí průchod do dvora za domem. Podloubí ze 16. stol. Po požárech v letech 1735 a 1822 přestavěn. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Průčelí podobné domu č.p. 45, který na seznamu kulturních památek není.

Gotický a renes. podsklepený patrový dům č.p. 50 z 1. pol. 16. stol. V přízemí podloubí a bývalý průjezd do dvora. Po požáru r. 1822 přestavěn. Sjednocené klasicistní průčelí s č.p. 49. Ve 20. stol. interiéry obou domů spojeny pro účely hotelu. Č.p. 50 na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

První hradba dolního města postavena r. 1265 v době dánské vlády. Opevnění zesíleno r. 1310. V 15. stol. postaveny některé flankovací věže a v 16. stol. dělostřelecký rondel. Bastionové opevnění přidáno na konci 17. a v 18. stol. V 19. stol. některé úseky hradeb zbořeny. Od roku 1997 památka UNESCO.

Z velké části zachované středověké kamenné hradby starého města hlavního města Azerbajdžánu Baku, zapsaného v UNESCO. Vystavěny v l. 1138-39 za šáha Shirvanshaha Manuchohra III. Hradba vysoká 8- 2, o síle 3,5 m, je doplněna o cimbuří, množství bašt a dvě hlavní brány.

Zachovalý systém kamenných hradeb vystavěných na kruhovém půdoryse s 11 vystupujícími pravidelnými bastiony a trojicí zachovalých městských bran. Vystavěny po r. 1567 Benátčany jako náhrada za zastaralé středověké hradby. Na poč. 17. století opraveny Osmany, poté chátraly.

Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.

Z velké části zachovalý systém městského opevnění skládajícího se z hlavní hradby, parkánové zdi a několika dochovaných hranolových a podkovovitých bašt. Hradby stavěny od konce 13. stol. do r. 1382. V pol 19. stol. zbořeny Dolní i Horní brána.