Kyrénská brána v turecké části města
vnitřní průčelí
© Jan P. Štěpánek 03/2016
Celistvě uchovaný komplex kamenných městských hradeb, vystavěných Benátčany ve 2. polovině 16. století kolem celého obvodu historického jádra Nikósie, hlavního města Kypru. Jeden z mála celistvě uchovaných raně renesančních fortifikačních systémů městského komplexu v Evropě.
Hradby obepínají celé historické jádro kyperského hlavního města a jsou jedním z významných turistických lákadel. Poněkud nechvalně proslulou zajímavostí je, že přísně střežená demarkační linie hranice mezi severní (na Turecku závislou) a jižní (svobodnou) částí Kypru prochází středem historického jádra města. Polovina hradeb je tudíž k nahlédnutí pouze v severní a druhá polovina v jižní části města. K průchodu je však nutné použít pouze jeden ze dvou turistických hraničních přechodů.
Městské hradby tvoří kolem města pravidelný kruhový prstenec se zachovalými jedenácti trojúhelníkovitými vysunutými bastiony a trojicí zachovalých městských bran. Prostory bývalých příkopů jsou na severní i jižní straně hradeb využity jako parky a veřejná prostranství.
Nikósijské benátské hradby představují vrchol renesančního městského pevnostního umění z 2. poloviny 16. století, který se vzácně uceleně zachoval dodnes. ...Hradby vymezují takřka přesný kruhový tvar vlastního historického jádra města se spletitým systémem křivolakých uliček. Průměr kruhu je udáván kolem 1350 m. Z obvodu hradeb jsou vně vysunuty zúženými krčky trojúhelné bastiony se zaoblenými nárožími. Celkem jich je 11 a nesou jména svých stavitelů a nejvýznačnějších nikósijských a benátských rodin, které na stavbu hradeb přispěly. Hradby byly původně průchozí trojicí městských bran (Pafoská brána - původně brána sv. Dominika podle zaniklého kostela v blízkosti brány, Famagustská brána - brána Giulianna, Kyrénské brána - brána del Proveditore), dodnes zachovalých, po roce 1879 však bylo v hradbách proraženo několik nových silničních koridorů.
Nejstarší kamennou fortifikační stavbou Nikósie byl středověký hrad vybudovaný rodem Lusignanů v roce 1211. Roku 1368 byl hrad přebudován a rozšířen králem Petrem I. Vžilo se pro něj pojmenování Margaritina (Markétina) věž. Bohužel, během stavby prvních městských hradeb králem Petrem II. byl hrad rozebrán a zanikl. ...V roce 1489 přešel ostrov Kypr pod správu Benátské republiky. Potřeba obnovy a modernizace hradeb byla sice zdůrazňována, avšak podnět k velké přestavbě přineslo až obležení ostrova Malta v roce 1565 Osmany. V roce 1567 bylo Benátčany rozhodnuto zcela přebudovat zchátralé a zastaralé opevnění Nikósie v duchu moderních zásad a postupů. K projektu budování nových hradeb byli z Itálie povoláni vojenští inženýři Giuliano Savorgnano a Francesco Barbaro. Při stavbě vzaly zcela za své starší středověké hradby a novému dílu muselo ustoupit mnoho staveb uvnitř i vně budovaného prstence hradeb, dokonce i několik kostelů a měšťanských paláců. Obydlí vně hradeb byla úmyslně zbořena, aby nebránila v efektivní obraně města a nesloužila nepříteli jako úkryt. K posílení obrany hradeb byl upraven tok řeky Pediedos, aby naplnil široký příkop kolem hradeb. Městské hradby tehdy získaly svou současnou podobu tvořenou přesným kruhovým prstencem hradby, doplněnou v pravidelných rozestupech 11 vystupujícími trojúhelnými bastiony a třemi bránami. K napadení ostrova Kypru a samotné Nikósie Osmany však došlo ještě dříve, než byly hradby plně dokončeny. Osmané se na Kypru vylodili 1. července 1570 a před brány města dorazili 22. července. Obránci vydrželi město bránit do 9. srpna, než Osmané prorazili hradby a podmanili si celé město. Za osmanské nadvlády byly hradby sice opraveny, ale už nikdy nedostaly příležitost plnit svou prioritní funkci, neboť na ně nikdo neútočil. Od počátku 17. století postupně chátraly. Takřka středověkou, v hradbách uzavřenou podobu měla Nikósie ještě v roce 1878, když Kypr obsadili Britové. Teprve o rok později byla proražena hradba vedle Paphoské brány, aby byla usnadněna komunikace do centra města. Další komunikace byly do hradeb proraženy v průběhu 20. století. Koncem 20. a počátkem 21. století byly zahájeny a prováděny práce na obnově a záchraně hradeb.
|
Přihlášení |
