Výsledky hledání míst

Synagoga v Žamberku byla postavena na místě židovského obecního domu r. 1810. Židovské náboženské obci sloužila do r. 1939. Za války v ní byl sklad obilí, po válce skladiště věcí zabavených odsunutým Němcům. Roku 1947 ji získala Čs. církev husitská, která ji nechala v letech 1950–1954 přestavět.

Krnovská synagoga z let 1871-1872 postavena místním stavitelem Ernestem Latzelem v historizujícím slohu s maurskými prvky v interiéru. Bohoslužebným účelům sloužila do r. 1938, poté byla adaptována na tržnici, sklad, archiv. R. 1994 vrácena židovské obci, dnes slouží jako kulturní a obřadní prostor.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již k roku 1405. Dřevěná synagoga zde byla poprvé uváděna r. 1680, pravděpodobně ale byla starší. Zděná synagoga z roku 1808 přestala být po roce 1905 užívána k bohoslužbám, sloužila jako skladiště. Zbořena byla roku 1954, na jejím místě je dnes proluka.

Synagoga v historizujícím maurském slohu byla postavena v letech 1882-1883 podle plánů bratislavských architektů Ferdinanda Kittlera a Karla Gratzla. Svému účelu sloužila do roku 1942. Poté byla využívána jako skladiště.

Synagoga postavena roku 1912 jako náhrada za budovu zničenou požárem v dubnu 1911. Autor projektu byl Alfred Grotte. Aron ha-kodeš byl barokní, ze synagogy v Novém Sedlišti. V noci z 9. na 10.11.1938 byla vypálena nacisty a její ruiny byly později zbořeny. Na jejím místě je dnes soukromá zahrada.

Židé ve vsi Luka žili od 16. stol., r. 1870 zde bylo 30 domů a 171 osob. Původní synagoga zanikla při požáru r. 1842, obnovena byla na stejném místě. V roce 1938 byla vypálena. Zbytky obvodových zdí byly zbořeny po r. 1960, na jejich místě je podezdívka a pahrbek z rozvaleného materiálu budovy.

Synagogu v Polici vystavěl v letech 1758-1759 zednický mistr Matyáš Kirchmayer ve stylu venkovského baroka. Využívána do počátku 20. stol., v letech 1919-2004 majetek Jednoty sokolské. V letech 2012-2020 rekonstruována, přístupná po dohodě. Od r. 2013 památkově chráněna.

Budova synagogy z let 1906-1908 sloužila původnímu účelu do r. 1938, kdy byla zpustošena při pogromu nacisty. Po válce užívána jako sbor Církve československé a poté depozitář okresního archivu.

První bučovická synagoga byla postavena r.1546. Tu nahradila synagoga z r.1690 a r. 1853 byla na stejném místě postavena další v novorománském stylu. Po 2. svět. válce zde byla hasičská zbrojnice. Zbořena byla v roce 1966. Na jejím místě je vnitroblok bytovek čp.798 a 774 v Komenského ulici.

Jedna z nejstarších synagog na Moravě prvně připomínaná již roku 1456. Od roku 1953 bývalou synagogu spravuje Církev československá husitská.

Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).

Synagoga z let 1852–54. Na počátku II. světové války uzavřena, roku 1961 prodána a poté radikálně přestavěna do dnešního stavu. Přední budova sloužila jako byt šámese a rituální lázeň, od 70. let 19. století do r. 1910 jako židovská škola.

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Synagoga z r. 1639, rozšířena r. 1698, malby z let 1704-5, další úpravy r. 1836, 1892 a 1908. Po r. 1945 skladiště, dnes slouží kult. účelům. Obdélná budova se sedlovou střechou, loď zaklenuta klášterní klenbou, od západu předsíň s ženskou galerií