Výsledky hledání míst

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Na místě několika starších dřevěných věží byla postavena podle projektu architekta Hemmricha roku 1907 dnešní kamenná rozhledna. K ní byla přiložena roku 1936 současná chata.

První účelová komerční budova v Británii z r. 1571. Zničena při požáru Londýna v r. 1666. Druhá burza z r. 1669 zničena při požáru r. 1838. Dnešní neoklasicistní stavba z r. 1844. Obchodování ukončeno v r. 1939. Dnes nákupní středisko.

Skleníky postaveny v roce 1874 na příkaz krále Leopolda II. Zahrada se skleníky se nachází u hlavního královského paláce. Šestnáct navzájem propojených skleníků, kterým dominuje kupole zimní zahrady. Pro veřejnost přístupno jen v dubnu a květnu.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Královský palác je oficiálním palácem krále a královny. Na místě staršího paláce z r. 1731 byl v letech 1815 až 1829 postaven palác nový. V r. 1905 byl rozšířen. Jedna z nejkrásnějších budov ve městě. Konají se zde audience, slavnosti, hostiny, přijímají se zde cizí delegace. Před palácem je velký park s plastikami a vodními plochami.

Královský rybník založen v 16. stol. jako součást kaskády rybníků. Zdroj vody pro doly v Rudolfovském rudném revíru. Voda byla důležitá pro pohon vratidel, žentourů a stoup k vytahování a propírání rudy a k odčerpávání spodní vody. Na hrázi památník Martina Stáhalíka a socha sv. Jana Nepomuckého.

Barokně-klasicistní částečně podsklepená dvoupodlažní trojtraktová budova královského solního úřadu v Haliči byla dokončena v r. 1768. Na přelomu 19. a 20. stol. upravena na byty. Později zdravotní středisko a škola. V současnosti je zde soukromé muzeum a sídlo neziskové organizace.

Koncem 13. století vystavěno hradiště. Později první zděná stavba, Velká věž. Od r. 1414 knížecí sídlo, královská rezidence. Za 2. světové války těžce poškozen, později zbytky hradu odstřeleny. Rekonstrukce od r. 1970. Dnes sídlo Národního muzea.

Od 15. století kamenná budova. Mezi léty 1510-1514 dům zbořen. Nový dům v letech 1514-1536. Roku 1695 budova silně poškozena a následně důkladně restaurována. Na konci šedesátých let 19. stol. budova definitivně zbořena a vystavěna nová v novogotickém stylu. V budově sídlí Muzeum města Bruselu.

Zámek byl vystavěn r. 1585 Janem mladším z Lobkovic na místě tvrze z 15. stol. a od r. 1594 byl využíván jako lovecký zámek. Na přelomu 17.–18.stol. byl přestavěn do dnešní podoby. V současnosti se zde konají zejména rockové koncerty atp.

Vyhlídka nad Znojemskou přehradou. R. 1892 zde stával dřevěný altán, vybudovaný Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu. Zanikl koncem I. světové války. R. 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko původního místa nový altán v jeho dnešní podobě.

Původně dřevěný, od roku 1325 kamenný most přes řeku Geru. Od počátku své existence je v celé délce obestavěn objekty, které se vyvinuly z kramářských bud k obytným domům. Na obou předmostích původně stály kostely, zachoval se pravobřežní, zasvěcený sv. Jiljí (St. Ägidiuskirche).

Kamenná rozhledna na Krásenském vrchu byla postavena v letech 1933–5 dle návrhu místního sochaře W. Russe a architekta Fr. Hoffmanna. Inspirací k neobvyklému spirálovému tvaru byl minaret v mezopotámské Sámaře.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. První zmínka pochází z r. 1322. Později jej získali Bebekovci, kteří zde sídlili do r. 1566, kdy hrad obsadilo císařské vojsko. Poté ho vlastnil až do r. 1945 rod Andrássy. Dne 10.3.2012 zachvátil hrad rozsáhlý požár.