Výsledky hledání míst

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Synagoga z r. 1639, rozšířena r. 1698, malby z let 1704-5, další úpravy r. 1836, 1892 a 1908. Po r. 1945 skladiště, dnes slouží kult. účelům. Obdélná budova se sedlovou střechou, loď zaklenuta klášterní klenbou, od západu předsíň s ženskou galerií

Kutnohorská nová synagoga byla postavena počátkem 20. století na dnešním Smíškově náměstí v secesním stylu. Nahradila starší modlitebnu z roku 1881. Od roku 1942 varhanářská dílna, pět let nato sbor CČSH, který tu pod označením Husův dům funguje dodnes. Při úpravách 1954 zbavena původního dekoru.

Chrám zasvěcený Faustině nechal postavit r. 141 n. l. římský císař Antoninus Pius. V r. 161 zasvěcen i jemu. Zřejmě v 7.- 8. stol. přestavěn na kostel, který je prvně zmiňován v 11. stol. Ve středověku bylo přistavěno schodiště. První archeologické vykopávky probíhaly již v l. 1546, 1810 a 1876.

Evangelická modlitebna v Daňkovicích s areálem nevelkého hřbitova obehnaného ohradní zdí je ojediněle zachována v původní toleranční podobě bez věže. Proto je od r. 1958 památkově chráněna. Je sídlem sboru Českobratrské církve evangelické a konají se v ní pravidelné bohoslužby.

K původní toleranční modlitebně z r. 1788 byla r. 1861 přistavěna věž s hodinami. Kostel slouží sboru Českobratrské církve evangelické ve Sněžném a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od r. 1958 památkově chráněna.

Toleranční (evangelický) kostel byl v Telecí postaven r. 1783, zvýšen a rozšířen o průčelí v novorenesančním slohu a hranolovou věž r. 1890. Je využíván jako sbor Českobratrské církve evangelické.

Toleranční evangelický kostel v Proseči je empírová stavba z let 1834-1838. K plánované dostavbě věže po zrušení josefinských omezení nedošlo. Kostel je využíván místním sborem Českobratrské církve evangelické a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 2017 je kulturní památkou.

Toleranční (evangelický) kostel vznikl jako modlitebna v letech 1787-1789 podle regulí tolerančního patentu. Novorománská věž byla přistavěna r. 1902. Nyní sbor Českobratrské církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami. Stavba je od r. 2007 chráněnou kulturní památkou.

Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků.

Jediný dochovaný evangelický hřbitov založený po vyhlášení tolerančního patentu (tzv. toleranční hřbitov) na území Prahy. Vznikl v roce 1784, v roce 1788 byl obehnán zdí. Poslední pohřeb se na něm uskutečnil v květnu 1945.

Toleranční modlitebna z roku 1788, interiér upraven v roce 1881. Kolem je hřbitov, založený zároveň s modlitebnou, s několika zajímavými náhrobky z počátku 19. století V r. 1991 opravena.

Barokní toleranční modlitebna z r. 1785. Od pol. 19. stol. sloužila jako pohřební síň, po vzniku sboru Církve československé husitské do r. 1961 sloužila této církvi, do 70. let 20. stol. opět pohřební síň obou protestantských církví.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.