Výsledky hledání míst

Poutní kaple Panny Marie Pomocné z roku 1819 nahradila původní kapli, která shořela r. 1787. Průčelí člení čtyři pilastry nesoucí profilovanou korunní římsu. Na ní spočívá atika s nápisem AVE MARIA. Sedlová střecha nese čtyřbokou dřevěnou věž s křížem. Sakristie s valbovou střechou přiléhá k jižní straně kaple.

Novobarokní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1935 nedaleko studánky s léčivou vodou. Jako autor stavby je uváděn architekt B. Dvořák, snad pardubický architekt Bóža Dvořák. V interiéru se nacházejí barokní sochy sv. Barbory a Markéty. Vedle stojí starší kaplička a litinový kříž z roku 1855.

Kostelík z roku 1761 na místě kapličky, kde se odehrávaly zázraky. Mezi lety 1752 a 1773 jich bylo zaznamenáno celkem 28. Na místě byl objeven radioaktivní pramen, který byl využíván pro léčbu. Po jeho vyschnutí byl provoz lázní v roce 1910 ukončen a místo se změnilo na restauraci a tančírnu.

Křížová cesta byla zřízena roku 1885 vlastním nákladem obce Dunajovice. 14 zastavení v podobě zděných kapliček, začínajících a končících u novobarokní kaple sv. Kříže (z 18. století, přestavěna při stavbě křížové cesty); doplněna je ještě o výklenkovou kapli mimo cestu mezi VI. a VII. zastavením.

V r. 1864 postavena kaple a r. 1875 nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. Poutě se zde konají od roku 1885. Vnitřní zařízení kostela novogotické. Před kostelem postaveno čtrnáct kapliček. Kostel měl 3 zvony, nyní zachován pouze jeden ze 70. let 20. stol.

Poutní kostel sv. Anny na vrchu Tanaberk byl postaven v letech 1712–1717 Markem Ant. Gilmettim z Klatov. Malby pocházejí z let 1725–1727. V r. 1865 kostel vyhořel, do konce 19. stol. opraven. Po zchátrání obnoven v letech 1978-1979 a 1992-1995. Obnoveny i anenské poutě.

Kostel sv. Anny Samétřetí u Pernolce je reprezentativní novorománská stavba z r. 1902, kterou doplňuje kamenná křížová cesta. Je filiálním ve farnosti Tachov a využíván jen jako poutní. Od r. 2008 je s křížovou cestou chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.

Poutní kříž - drobná církevní stavba při okraji cesty mezi Kozmicemi a Darkovičkami, v nejvyšším místě s širokým výhledem do celého okolí Hlučínské pahorkatiny. Kříž má podobu velkého prostého dřevěného kříže s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista a malým obrázkem Panny Marie v dolní části.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

II. část pseudorománského souboru objektů poutního místa Panny Marie odpočívající na kameni - Maria Rast am Stein. V areálu kostelík Panny Marie Sněžné - 1888, kaple Odpočinutí Panny Marie (nyní obrazárna ikon) nad balvanem - 1890, kamenný kříž nad Božím hrobem a samostatně stojící kazatelna.

Stavba chrámu byla zahájena v r. 1931 za biskupa Gorazda II. podle Eduarda Brosingera z nedaleké Senice na Hané. Stavbu řídil archimandrita Andrej Kolomacký. Chrám ustanoven jako farní a 14. srpna 1932 slavnostně vysvěcen. V r. 1991 byl u chrámu založen ženský monastýr.

Základní kámen chrámu byl posvěcen 13. 6. 2013 u příležitosti výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Ve dnech 28. a 29. 2. 2018 chrám posvětil arcibiskup prešovský, metropolita českých zemí a Slovenska Rastislav, spolu s arcibiskupem pražským a českých zemí Michalem.

Pravoslavný chrám sv. Barbory vznikl v 16. století jako protestantský a do barokní podoby byl přestavěn koncem 17. století. Od 90. let 20. stol. slouží pravoslavné církvi. Objekt je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Nejstarší dochovaná stavba v běloruském Grodně. Kostel postaven před rokem 1183. Památník starověké rusínské architektury. Budova s křížovou klenbou nesená šesti kruhovými sloupy. Vnější strana členěna vyčnívajícími pilastry. Interiér lemován vestavěnými barevnými kameny místo fresek.