Výsledky hledání míst

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Čtyřboká zděná boží muka stojící u polní cesty nedaleko Olbramic, pocházející zřejmě z 18. stol., jsou prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1834.

Drobná sakrální památka. Stojí v polích. Není doloženo, kdo a kdy tato boží muka postavil. Odhaduje se na přelom 18. a 19. stol. Základna je čtvercový sokl z opracovaných žulových kvádrů. Samotné tělo vyzděno z cihel. Tradiční ukázka jihočeské lidové sakrální architektury. V minulých letech prošla památka opravou.

Klasicistní zděná boží muka patří do souboru zastavení křížové cesty ze Znojma do Hlubokých Mašůvek. Zachytilo je už 1. vojenské mapování. Jsou nezvykle bohatě členěna, v nejhlubší nice stojí soška Ježíše Krista, v mělkých čtvercových nikách jsou pak vymalovány jednotlivé výjevy z křížové cesty.

Žulová pilířová boží muka údajně z 18. století, dle datace na kaplici ale z 17. století. Kaplice opatřena mělkými, dnes prázdnými nikami. Původně stávala u silnice z Kaplice do Malont. Dlouho byla považována za ztracená, dnes stojí na rozcestí v intravilánu Kuří. Boží muka jsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka stojící u silnice ze Šejb do rakouského Harbachu. Datována na podstavci do roku 1902. Na čtyřbokém podstavci je umístěn okosený hranolový dřík, zakončený na výšku obdélnou kaplicí se štítky. Na třech stranách (kromě zadní) mělké niky se svatými obrázky. Nejsou kulturní památkou.

Barokní boží muka sloupovitého typu s čtyřbokou kapličkou se železným křížkem pocházejí z poloviny 18. století (na soklu těžko čitelný nápis 1748). V mělkých nikách kapličky na všech čtyřech stranách svaté obrázky. Památkově chráněná.

Boží muka jsou na tomto místě prvně prokazatelně doložena na císařském povinném otisku map stabilního katastru Slezska z roku 1836. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce.

Novogotická zděná pilířová boží muka; datována letopočtem 1866 na pilíři. V nikách kaplice obrázky svatých. Hodnotu podtrhuje nezvyklé završení připomínající gotizující cimbuří a velmi dekorativní kovaný kříž - s dalšími křížky ukončujícími břevna a ovinutý jemnými pásky. Památkově chráněná.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Barokní kamenná sloupková boží muka z roku 1730, upravovaná v roce 1766 a renovovaná v roce 1904. Mají hranolový sokl zdobený psaníčkovou bosáží, hladký dřík s entasí a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami, zakončenou jehlanem, koulí a dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Replika zděných pilířových božích muk z r. 1805, která byla úmyslně zničena v roce 1956 a obnovena v roce 2005. Jejich vznik se dle pověsti váže k francouzskému vojákovi, který v sousedním domě podlehl zraněním z bitvy u Slavkova. Sochu Panny Marie ve výklenku darovala rodina Šmerdova z Křenovic.