Výsledky hledání míst

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Martina v Šatově je v jádru pozdně gotický z 15. století, byl přestavován v 17. a poté v 19. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Za ním stojí kaple Božího hrobu se zbytky románského a gotického zdiva. Kostel i kaple jsou od r. 1958 památkově chráněny.

Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Martina ve Věžné je působivě umístěná pozdně gotická stavba s robustní čtyřbokou věží. Je filiálním kostelem ve farnosti Rožná nad Pernštejnem s pravidelnými bohoslužbami a zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Martina ve Ptení má údajné počátky již ve 12.století. Písemné zprávy jsou však až z 15. století. Mnohokrát upravován. Uvnitř hrobka rodu Miniati.

Na místě starší stavby, ze které snad pochází věž v ose západního průčelí, byl v letech 1735–43 postaven velký pozdně barokní jednolodní kostel. Původně byl obklopen hřbitovem, u jehož jižní zdi stojí bývalá fara.

Novorenesanční kostel v Nížebohách byl postaven v letech 1877–1879 podle projektu Antonína Barvitia. Svěcen r. 1883, obklopen bývalým hřbitovem. Pozoruhodná dominanta vsi na úbočí nad údolím Ohře.

Pozdně barokní kostel ve Zlaté Olešnici nahradil roku 1775 starší dřevěnou stavbu. Jednolodní stavba s hranolovou věží v ose západního průčelí je vzhledem k terénní konfiguraci postavena na velmi strmém svahu nad centrem obce.

Původně gotický kostel poprvé zmiňovaný v 1. pol. 14. stol. barokně přestavěný ve 2. pol. 18. stol. V kryptě kostela pohřben roku 1578 hrabě Kryštof Šlik.

Drobný jednolodní obdélný kostel vystavěn z prostředků obce a darů obyvatel v r. 1774. V interiéru rokokový oltář a pozdně barokní kazatelna.

Původně románský jednolodní kostel z první poloviny 13. století. První zmínka je z roku 1391. Později byla k západnímu průčelí přistavěna hranolovitá věž. Kostel byl v 18. století přestavěn barokně. Vybavení je převážně barokní.

Vrcholně gotický kostel, zmiňován již v r. 1320, související s tvrzí pánů ze Střímelic v těsném sousedství. Raně barokně přestavěn v r. 1623, do pozdně barokní podoby přestavěn ve 30. letech 18. stol.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.