Výsledky hledání míst

Farní kostel v Dobrši byl jako pozdně románský postaven kolem roku 1250. Prošel gotickou a renesanční přestavbou i pozdějšími úpravami. Část pozoruhodného areálu církevních i světských staveb v dnes malé vsi (viz hesla).

Hřbitovní renesanční kostelík ze 16. stol. stojí na místě původní hřbitovní gotické kaple z pol. 13. stol. Byl barokizován a do dnešní podoby renovován r. 1928. Je v působnosti děkanství Heřmanův Městec a v letním období se v něm konají pravidelné bohoslužby. V sousedství zvonice stejného stáří.

Jednoduchý barokní kostelík o samotě na místě zaniklé vsi Janovice postaven v letech 1741-1746 v sousedství hřbitova. Stavebníkem kníže Štěpán Vilém Kinský. Zchátralá stavba opravena z dotací a brigádníky v letech 2011-2015. Chráněná kulturní památka od r. 1958.

Původně opevněný gotický kostel ze 14. stol. Vnější omítka renesanční, sgrafitová, loď upravena a sklenuta po požáru 1771.

Zbytky farního kostela obsažené v dnešní farní budově. Kostel byl zřejmě současný s hradištěm, goticky přestavěn. Vyhořel roku 1758, opraven J. Jedličkou 1774–7, zrušen 1780, 1798 přestavěn na faru. Dodnes ho obklopuje zřejmě původní ohradní zeď.

Kostel v bývalé vsi Újezdě jižně od centra Bíliny založen 1420, dnešní stavba z konce 16. století. Jednolodní renesanční kostel, v současné době bez využití.

Původní farní kostel poddanského městečka, založen před rokem 1359 Arnoštem z Pardubic. Vyhořel r. 1507, obnoven do r. 1515. V letech 1532–1786 minoritský, barokně upraven po požáru r. 1645. Opravy v letech 1887–1890 a 1905–1906 (regotizace, B. Dvořák).

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Pozdně gotický kostel postavený zřejmě v druhé polovině 15. století byl kolem r. 1648 barokně rozšířen a v 18. století doplněn o věž. Dne 26. září 2009 biskup DI Mag. Stephan Turnovszky posvětil nové zvony, sv. František z Assisi a Zvěstování Panny Marie, které nahradily starší zvony z r. 1918.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol., který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. V 18. stol. byl kostel stavebně upravován. Regotizován v r. 1866.