Výsledky hledání míst

Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.

Neslohová neorientovaná stavba s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postavena r. 1929 podle projektu Tomáše Šípka z Olomouce náhradou za zbořenou kapli sv. Urbana. Z kaple přenesen do kostela kříž a jiné vybavení interiéru, r. 1983 nahrazeny novým.

Kostel sv. Václava v Domaníně je pozdně barokní stavba z let 1786-1788, která byla r. 1932 významně přestavěna. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Na rozdíl od sochy sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním, není památkově chráněn.

Kostel sv. Václava v Ostrožské Nové Vsi je pozdně barokní stavba z let 1771-1775. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Václava v Krásném je pozdně barokní stavba z r. 1737. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Sněžné na Moravě s omezeným konáním bohoslužeb. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Kostel na hřbitově v Palupíně byl postaven r. 1617 jako evangelický, již od r. 1620 je však katolický a zasvěcený sv. Václavovi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Václava v Dráchově je původně raně gotický z počátku 14. století. Zásadně byl upraven v renesanci, v r. 1751 byla přistavěna západní věž. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je kulturní památkou s areálem hřbitova včetně ohradní zdi s branou.

Kostel sv. Václava v Plané nad Lužnicí je gotického původu z 14. Stol., přestavěn barokně r. 1666 a pozdně barokně r. 1796. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Monumentální kostel sv. Václava v Hoře Svatého Václava na dříve opevněném návrší je gotického původu z 14. stol., v 17. a 18. stol. barokně přestavěn. Nyní filiální ve farnosti Poběžovice a od r. 1958 též kulturní památka.

Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti je barokní stavba z let 1704-1707 na místě gotického kostela ze 14. stol., zničeného za třicetileté války. Nyní v majetku města Planá bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 areál kostela památkově chráněn.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (zachován zazděný jižní portál). Goticky upraven ve 2. polovině 14. století. V renesanci byla r. 1609 přistavěna věž, barokně upraven byl v letech 1720-1722 a dále ve 40. letech 18. století. Opravován po požáru v r. 1876 a dále v letech 1967-1974.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.