Výsledky hledání míst

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Kostel Všech svatých v Hradčovicích je raně barokní stavbou se středověkým jádrem z 2. poloviny 13. stol., v 17. stol. upravován, nyní barokní podoba z doby po r. 1757. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel Všech svatých v Mohelně je gotického původu z 13. stol., ve 14. stol. rozšířen. Po několika požárech ve středověku opraven, barokně upraven v 17. stol. a v 19. stol. rozšířen. U něj samostatně stojící zvonice. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Výjimečně dochovaný kostel Všech svatých pochází z poloviny 13. století. Interiér barokizován v 17. století, upravován v 19. a 20. století. Nyní kostel filiální ve farnosti Běhařovice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1932 majetek obce, od r. 1958 památkově chráněn.

Jeden z nejstarších kostelů v Londýně. Postaven nejpozději v 11. stol. Z té doby je jeden zděný oblouk. Několikrát rozšířen. Od 1. pol. 16. stol. patří anglikánské církvi. V roce 1940 zasažen při německém náletu. Po válce zrekonstruován.

Nový luterský kostel v Hrobu byl stejně jako jeho dávný předchůdce postaven za podpory saských souvěrců, což se odráží i na jeho řešení ve stylu německé secese. Po roce 1945 připadl Církvi československé husitské, od konce 60. let chátrá bez využití.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Farní a posádkový kostel v Terezíně byl postaven v letech 1805–10 uprostřed východní fronty hlavního náměstí. Jednolodní empírová stavba má prakticky identickou repliku v Josefově.

Dřevěný norský kostel typu stavkirke, postavený původně ve 13. století u jezera Vangsmjösen. V pol. 19. stol. zakoupen pro berlínské muzeum, znovupostaven na úpatí Sněžky, doplněn dřevořezbami od mistra Jakuba z Janowic.

Římskokatolický kostel Zasnoubení Panny Marie v Mackovicích vznikl přestavbou původní barokní kaple z r. 1712. Nyní kostel filiální ve farnosti Břežany u Znojma s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2015 chráněn jako kulturní památka.

Římskokatolický farní kostel sv. Tří králů v Ostružné je pozdně barokní stavba z roku 1794.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Kostel Zvěstování Páně v Břežanech je pozdně barokní stavba z let 1765-1771, která nahradila zchátralý středověký kostel sv. Bartoloměje. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Na místě románského kostelíka, jehož pozůstatky objevil archeologický průzkum (první písemná zmínka 1359), byl v letech 1659–69 postaven raně barokní kostel. Roku 1735 byly po obou stranách lodi přistavěny velké kaple. Vnitřní zařízení ze 60.–70. let 18. století.