Výsledky hledání míst

Současný kostel sv. Petra a Pavla je monumentální pozdně barokní jednolodní stavba z let 1764-1767 na místě středověkého kostela při pozdně gotické hranolové věži z 15. či 16. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Petra a Pavla v Božicích (Českých Křídlovicích) je románsko-gotického původu z 13. století. Barokně přestavován v 17. a 18. stol., upravován v 19. a 20. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla ve vsi Velký Újezd je historizující stavba z let 1859-1861 v sousedství barokní, památkově chráněné fary. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě je v jádru románský z 13. století, upraven goticky a barokně, přestavěn r. 1873. U lodi s klasicistním průčelím mohutná věž s barokní nástavbou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla v Rudíkově v současné podobě pochází z roku 1801, přičemž presbytář a věž byly zachovány ze starší románsko-gotické stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Románský kostel z 3. čtvrt. 12. stol. přestavěn goticky ve 14. st. a barokně v l. 1766 a 1794, naposledy 1979-80. Je jednolodní s apsidou, loď zakončena přístavbou s věží, od jihu ústupkový rom. portál a sakristie. Románské kamenné zdivo neomítnuto, barokní nástavba cihlová.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Polešovicích byl zbudován v letech 1725-1734 za velehradského opata Josefa Malého na místě starší stavby zmiňované již r. 1320. Je kostelem farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Němčí je středověkého původu v barokní podobě z let 1763-1764 s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1992 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Slatině je jednolodní venkovská stavba románského původu z 13. století, výrazně pozdně barokně přestavěná r. 1760, v dnešní podobě z r. 1876. Filiální kostel v římskokatolické farnosti Vysoké Mýto a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla v Lodhéřově je gotického původu z 14. stol., barokně upraven v 17. a 18. stol. a ještě rozšířen r. 1819. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 památkově chráněn spolu se sochami sv. Tadeáše a Jana Nepomuckého před ním.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Skviříně je románského původu, přestavěn goticky a barokně a upraven v 90. letech 20. století. Nyní filiální ve farnosti Bor bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel sv. Petra a Pavla v Milířích je klasicistní (empírová) stavba z let 1814-1816. Nyní v majetku pravoslavné církve. Od r. 1994 je s přilehlým areálem kulturní památkou.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Špindlerově Mlýně je klasicistní stavba z let 1802-1807. Je filiální ve farnosti Vrchlabí s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též kulturní památkou.

Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla v Malé Úpě byl vybudován z rozhodnutí císaře Josefa II. v letech 1788-1799 a obnoven po požáru r. 1806. Nyní filiální ve farnosti Janské Lázně a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla ve Voděradech je novorománská stavba z r. 1887 na místě starší svatyně. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.