Výsledky hledání míst

Kostel sv. Václava vystavěn koncem 14. stol. v gotickém stylu. Roku 1710 přestavěn barokně a přistavěno nové presbyterium. Kostelní věž pak přistavěna v letech 1713–15. Dalšími úpravami a opravami prošel kostel v letech 1824, 1864 a 1886.

Kostel sv. Václava nejspíše z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 17. stol.

Kostel sv. Václava byl postaven v roce 1732 na místě staršího románského kostela. Pseudorománská věž postavena v r. 1870. Pozdně got. deskový křídlový tzv. Mokropeský oltář dnes v depozitáři Pražského arcibiskupství.

Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.

Rotunda ze 12. stol. ve 13. stol. rozšířena o loď. V roce 1854 barokní přestavba, při které byla rozšířena loď. V presbytáři freska pravděpodobně ze 13. stol.

Původní kostel románský z 13.st. Z té doby zachována dvě okna, západní část kostelní lodi postavená z pískovcových kvádrů a hlavně unikátní románský portál. V l. 1749–54 kostel přestavěn v barokním stylu a r.1862 kostelní věž zvýšena o zvonové patro.

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Gotický kostel sv. Václava byl založen benediktiny v předhusitské době jako součást zaniklé vsi Ovčáry, první zmínka je až roku 1465. Opraven a znovu vysvěcen byl v roce 2004. Dnes v něm je expozice vinařství na Slánsku.

Novorománský kostel z roku 1857, který nahradil svého dřevěného opevněného předchůdce, připomínaného poprvé roku 1347.

Pozdně barokní jednolodní kostel z let 1776–1777, vystavěn kněžnou Marií Terezií Savojskou, snad z dle projektu Josefa Jägera. Stojí na místě dřevěného farního kostela doloženého r. 1352.

Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.

Románsko-gotický kostel z 13. st., rozšířen ve 14. st., poškozen za husitských válek, upraven v l. 1545, 1599 a ve 2. pol. 18. st. Orientovaný s hranolovou věží, obdélnou lodí, žebrově klenutými pětibokými závěrem a sakristií. Zdobené sanktuarium, náhrobníky, portály.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.