Výsledky hledání míst

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem postaven r. 1643, přestavěn v letech 1725-1730 a opravován po požáru r. 1899.

Zřícenina pozdně barokního kostela v Petrovicích, postaveného v 90. letech 18. stol. na místě starší dřevěné stavby. Po roce 1945 zchátral až ke zřícení střechy, zakonzervován v letech 1994–95. V okolí několik zajímavých sochařských artefaktů.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Dnes zcela zaniklý kostel sv. Mikuláše byl poprvé připomínán jako farní ve 14. století. V 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. Ve druhé polovině 90. let minulého století byl, jako poslední budova ve vsi, zbořen.

Původní gotický kostel z roku 1357 přestavěn barokně v l. 1783–87. Po požáru r. 1843 upraven pseudogoticky. Poslední opravy na přelomu 20. a 21. století.

Kostel projektovaný snad O. Broggiem nahradil v letech 1710–24 původní svatyni ze 14. stol. Jednolodní kostel s bočními kaplemi, oratořemi a věží (horní část 1902) v ose západního průčelí. Od roku 1724 východně od závěru kaple sv. Jana Nepomuckého.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Současný jednolodní kostel sv. Mikuláše vznikl v letech 1764-1765 barokní přestavbou starší středověké stavby. Stavitelem kostela byl Anton Matzner. Od r. 1785 byla ve vsi také fara. Mše svaté nejsou v kostele pro špatný technický stav budovy a nezájem místních obyvatel běžně slouženy.

Kostel založen kolem r. 1230 vestfálskými obchodníky. Dnešní podobu získal v letech 1405-1420. Od r. 1561 v rukou luteránské církve. Dne 9. března 1944 zasažen během ruského bombardování Tallinu. Opravy dokončeny v roce 1984. Nyní muzeum středověkého umění a koncertní sál.

Na místě nynějšího kostela stával gotický kostel z pol. 14. stol. Postupně kostel procházel řadou oprav. Kostel přesto velice chátral, byl úplně stržen a na jeho místě vystavěn v letech 1880–1881 nový v pseudogotickém slohu. Od roku 1967 se postupně znovu pracuje na jeho opravách.