Výsledky hledání míst

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.

Kostel vystavěn roku 1788 v pozdně barokním stylu. Původně kostel farní, nyní patří pod farnost Šternberk. Před kostelem kříž s plastikou Piety z r. 1872, mobiliář kostela z konce 18. a z 19. století

Gotický kostel ze 14. stol. přestavěn renesančně v pol. 16. stol. Kašparem Gottfriedem ze Žebnice. Dnešní podoba je barokní. Gotická křížová klenba presbytáře, gotické východní okno s ostěním a kružbou. Filiální římskokatolický kostel farnosti Domažlice. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Kostel sv. Martina v Šatově je v jádru pozdně gotický z 15. století, byl přestavován v 17. a poté v 19. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Za ním stojí kaple Božího hrobu se zbytky románského a gotického zdiva. Kostel i kaple jsou od r. 1958 památkově chráněny.

Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.

Jednolodní filiální kostel s pravoúhlým kněžištěm dal vystavět jako pozdně barokní novostavbu v letech 1775-1776 majitel panství Kysibel hrabě Ludwig Hartig. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do vojenského újezdu Hradiště přestal být udržován a chátral. V 60. letech 20. stol. byl zbořen.

Kostel založili kolem r. 1327 Pannewitzové. V polovině 14. stol. vystavěn nový gotický kostel, následně opevněn obrannou zdí. V 16. stol. postavena věž, boční loď a fara. Na přelomu 17.-18. stol. barokně upravován. Ve zdi vznikly nové brány a kaple. Později mírně upraven v 19. a 20. stol.

Kostel sv. Martina ve Věžné je působivě umístěná pozdně gotická stavba s robustní čtyřbokou věží. Je filiálním kostelem ve farnosti Rožná nad Pernštejnem s pravidelnými bohoslužbami a zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Martina v Bošilci je gotického původu z konce 14. stol., opraven r. 1703 a r. 1836 doplněn o zděnou věž. Je kostele farním s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 kulturní památkou a od r. 1990 součástí vesnické památkové rezervace.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Gotická stavba kostela Sv. Martina je z 1. pol. 14. st. Kostel původně zasvěcený Sv. Janu Křtiteli byl později barokně upravován. Historie obce Dolní Město je pevně spjata s historií nedaleké dnešní Lipnice nad Sázavou. Dolní Město bylo nepochybně předchůdcem Lipnice nad Sázavou.

Dřevěný renesanční kostel sv. Martina z l. 1610–11. Vystavěn nákladem Jana Jeronýma ze Žerotína. Původně luterský. Vnitřní vybavení se nedochovalo. Kostel je cenný svou nenarušenou původní architekturou.

Kostel stojí pravděpodobně na místě pův. kaple (zmiň. v l. 1384, 1437), která zcela zanikla. Kostel byl postaven v l. 1703-1729 řádem paulánů. R. 1729 byly přistavěny boční kaple. Po zrušení vranovského kláštera r. 1784 měl být kostel zbořen, na žádost obce byl zachován a r. 1788 přidělen obci.