Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel ve Vranové Lhotě byl postaven v letech 1788 - 1792 v místě starší barokní kaple, ze které se zachoval pouze vzácný oltář. Kostel byl v r. 1999 zrekonstruován.

Stavba gotického kostela byla zřejmě zahájena krátce po r. 1376. V r. 1502 vyhořel a v r. 1599 byl vypálen. V r. 1770 došlo k úpravám věže. V r. 1945 byla při bombardování zničena loď dokončená r. 1943. V letech 1957-1961 vznikla nová železobetonová loď.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Nejstarší kostel vznikl snad již na přelomu 13.-14. stol. V r. 1704 vypálen a předán protestantům. Od r. 1714 opět katolický. Přestavbu kostela před r. 1804 podpořil patron farnosti nitranský biskup František Xaver Fuchs. Novorenesanční přestavba do dnešní podoby byla dokončena r. 1901.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ketkovicích je pozdně barokní stavba vzniklá r. 1780 přestavbou a rozšířením starší gotické kaple. Je filiálním kostelem čučické farnosti a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou České republiky.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.

Gotický kostel (c1270-1285) upravený renesančně r. 1599 a v letech 1777–1787 barokně. Vybavení pochází většinou z 19. století, dochovala se zde gotická křtitelnice. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, přibližně čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a osovou čtvercovou sakristií.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.

Gotický (podle místních románský) kostel kolem pol. 18. století přestavěn barokně. Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu. Součást areálu se hřbitovem, dřevěnou zvonicí ze 17. století a márnicí.

Farní kostel sv. Kateřiny stojí západně od náměstí ve Velvarech. Původní stavba ze 14. století několikrát upravovaná (15.–18. století), počátkem 20. století regotisován. Severně od něj stojí polozděná zvonice ze 16. století.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.