Výsledky hledání míst

Původně gotický jednolodní kostel z 2. pol. 14. stol. Jako kostel farní připomínám již r. 1352. V 18. stol. kostel zachvátil požár, následně byl přestaven. Poslední oprava r. 1907. U kostela hřbitov, sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Jednolodní kostel z první poloviny 14. stol. Exteriér prostý, interiér dochován včetně gotické klenby a hrotitého portálu. Kostel vybudován v místě někdejšího hradiště. Všechna průčelí hladce omítnuta. Loď má barokní plochý strop. Současný interiér z 20. stol. Typ venkovské gotické architektury.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele prvně doložený r. 1448 byl v letech 1764-1766 barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1876 proběhla další přestavba, při níž byla zvýšena věž. Kostelní zvon pochází z r. 1776. Součástí areálu je hřbitov a fara.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.

Novogotický římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele byl vybudován v letech 1893-1894. Dne 21.10.1894 byl slavnostně vysvěcen. Kostel je cennou umělecko-historickou památkou.

Nejstarší kostel ve Staré Rudné byl nepochybně dřevěný a mohl vzniknout již ve 13. století. Později postaven zděný. Současná podoba kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli pochází z roku 1812. U kostela byl hřbitov a fara.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.