Výsledky hledání míst

Patrně na místě původní johanitské svatyně byl postaven gotický kostel, v l. 1712–19 barokně upravený. Jednolodní s odsazeným presbytářem a hranolovou věží na jeho severním boku. Cenné barokní zařízení, napadené zčásti houbou. Obrazy Petra Brandla.

Původně gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně přestavěn v roce 1870 v srdci vsi Proboštov.

Jednolodní bezvěžový kostelík, postavený roku 1787, prodloužený k západu v 19. století. Po poválečné devastaci opraven a roku 2008 znovu vysvěcen. Zachováno novogotické vnitřní zařízení z doby prodloužení, kolem závěru nová přístavba.

Jednolodní cihelný bezvěžový kostel na bývalém hřbitově na Zeleném předměstí, sloužil i jako špitální. Postaven r. 1510, 1563–70 přestavba (stavitel V. Všetečka). Opraven 1881 a 1938–40. Hřbitov zrušen 1904, dnes park, zachovány nejcennější náhrobky.

Barokní kostel sv. Jana Křtitele na půdoryse centrály s kopulí a dvojicí věží. Postaven v letech 1737–1768 dle plánů I. J. Cyraniho z Bolleshausu na místě zbořeného románského kostela a komendy johanitů. Později též klášter františkánů a kolej piaristů.

Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.

Bývalý špitální kostel na někdejším Kutnohorském předměstí je poprvé připomínán 1359, opraven 1654, barokně přestavěn 1747, poslední oprava 1936, 2007 nová střecha. Dnes pravoslavný.

Kostel vystavěn v l. 1587–89 rodem Syrakovských z Pěrkova na místě starší dřevěné stavby. Posvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v r. 1591. Goticko-renesanční stavba. Uvnitř náhrobky Syrakovských.

Původně gotický kostel ze 14. století, po požáru roku 1656 obnoven v barokním slohu. Jednolodní stavba s valenou klenbou a s hranolovou věží.

Barokní bezvěžová dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele z r. 1746 přestavěná ze staršího kostelíka. Kolem kostela hřbitov a ohradní kamenná, na sucho kladená ohradní zeď z počátku 18. stol. Kostel i hřbitov se zdí vedeny jako chráněné památky.

Pozdně gotický kostel v Zátoni nahradil po roce 1490 husity zničenou svatyni proboštství ostrovského kláštera. Jedno z vrcholných děl rožmberské pozdní gotiky tvoří dominantu vltavského údolí mezi Rožmberkem a Krumlovem.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.

Na místě kostela pocházejícího ze 13. stol v letech 1696–1702 vystavěn ranně barokní kostel. Před kostelem sousoší sv. Trojice pocházející z roku 1764. Kolem kostela se do roku 1812 rozprostíral hřbitov.

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.