Výsledky hledání míst

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Brodku u Přerova byl postaven v pseudorománském slohu v roce 1893 na místě starší zvonice. U vchodu stojí sousoší sv. Jana Křtitele z r. 1883 a zvonkohra z r. 2000.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Dešné je pozdně gotická stavba z r. 1494, později renesančně upravená a doplněná barokními kaplemi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Rokytnici nad Rokytnou je barokní stavba z 18. stol. s pozůstatky zdiva původní stavby románské. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami. Společně s kamenným schodištěm zdobeným souborem barokních soch od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Krásné Hoře je v jádru gotický ze 14. stol. a raně barokně přestavěný koncem 17. stol. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Lipnice nad Sázavou. Společně se sousední márnicí a dřevěnou zvonicí je od r. 1958 památkově chráněn.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je v jádru raně gotická, neorientovaná stavba v barokní podobě z r. 1789. Spolu se hřbitovem obehnaným ohradní zdí, některými náhrobky a polozděnou zvonicí s bedněným patrem z doby kolem r. 1600 je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.

Barokní kostel z let 1722–1723 na místě dřevěného kostela z r. 1352. Starý kostel zničen při požáru r. 1720. Nový kostel nechal vystavět řád křižovníků s červenou hvězdou za velmistra Böhma. V interiéru díla od V. V. Reinera.

Hostomický kostel doložen r. 1343, zbarokizován v letech 1743-1762. Podstatně obnovován po požárech v letech 1779 a 1836. Při opravě v letech 1855-1856 přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. Vnitřní zařízení vesměs z 18. a 19. stol. Filiální kostel farnosti Hořovice.

Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Původně snad románský kostel byl přestavěn kolem poloviny 14. století, 1384 je poprvé písemně doložen zdejší farář. Roku 1759 byla zvýšena věž, 1770–71 barokně přestavěn kostel (kolínský stavitel Jedlička?). Obklopen dosud funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Rozměrný empirový kostel na jižní straně náměstí byl postaven v letech 1842–49. Jednolodní stavba, orientovaná k západu, s hranolovou věží za závěrem. Výraz sebevědomí a materiálních možností stašských králováků a světáků, postavený v samém závěru existence jejich výlučného právního postavení.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí nad pramenem zázračné vody na místě dřevěné kaple z roku 1618. V roce 1680 zde dal Jan Ludvík Raduit de Souches postavit barokní kostelík, kterému věnoval sošku Panny Marie de Foi. Kostel byl v letech 1948-1950 rozšířen přístavbou Theobalda Krátkého.

Základní kámen kostela Navštívení Panny Marie byl položen 7.6.1858. Dne 25.11.1860 kostel posvětil liberecký vikář Franz Moysel. Plány vypracoval a hlavní stavební práce prováděl Josef Schwarzbach. Po r. 1948 kostel sloužil jako archiv a poté jako sklad. Dnes slouží jako sídlo stavební firmy.

Barokní kostel postaven roku 1742 náhradou za zničenou gotickou svatyni. Jednolodní chátrající stavba je neorientovaná, v průčelí má subtilní hranolovou věž zakončenou cibulí s lucernou, mělký obdélný trojboce zakončený závěr se sanktusovou vížkou a osově umístěnou sakristií.

Farní kostel postaven r. 1867, po vysídlení německého obyvatelstva po r. 1945 prováděna jen nejnutnější údržba, kostel dnes značně zchátralý. Orientovaná obdélná stavba s mírně odsazeným půlkruhem zakončeným závěrem, hranolovou věží před západním průčelím a čtyřhrannou sakristií od severu.