Výsledky hledání míst

Původně gotický karner sv. Anny ze 14. století, barokně upraven v 17. a 18. století. Osmiboká centrální stavba s opěráky a obdélníkovou apsidou, s barokními okny, portálem a kopulovitou střechu s lucernou.

Na rozhraní 11. a 12. stol. povstala na tomto místě románská rotunda. Ve stol. 13. byl na jejích základech vystavěn románský karner sv. Jakuba. V 1. pol. 15. stol. pak zde vyrostla kaple slohu gotického. Románská kostnice sloužila i po zboření stavby gotické na jaře léta Páně 1529 až do stol. 17.

Románský karner sv. Leonarda z první poloviny 13. století. Jeho výstavba je dávána do souvislosti s účastí vévody Leopolda VI. Babenberského na křižácké výpravě r. 1217. Je dvoupodlažní, s dolním prostorem kostnice a horní kaplí s polokruhovou apsidou. V interiéru zbytky fresek z 13. stol.

Karner na hřbitově u zaniklého kostela sv. Kunigundy. Patrně ze 13. století, má románské prvky. V prvním patře je kaple sv. Michaela archanděla, v přízemí kostnice. Od roku 1925 kaple slouží jako památník zdejším obětem válek.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Pískovcová barokní kašna, uprostřed má sloup ze čtyř sdružených polosloupů s hlavicemi zdobenými erby zemí císaře Leopolda I. a znakem Nového Města. Na korintské hlavici sloupu socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí od M. V. Jäckla z let 1697-8 se čtyřmi andílky a českým dvouocasým lvem u nohou.

Canterburská katedrála je jednou z nejstarších křesťanských staveb v Anglii. První kostel založen r. 602, druhý v pol. 8. stol. Další stavba vysvěcena r. 1077. Je sídlem primase anglikánské církve. Dominantou je centrální věž pro zvon. Katedrála je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.