Výsledky hledání míst

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Pozůstatky kláštera cisterciáků Altzella, založeného markrabím Ottou Míšeňským 1162 jako oficiální klášter a pohřebiště Wettinů. Zrušen 1540 při reformaci, sloužil hosp. potřebám. Klasicistní mausoleum z let 1787–1804, romantická parková úprava.

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r. 1205 morav. markrabětem Vladislavem Jindřichem. Vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Areál uzavíral ze tří stran nádvoří. R.1837 byl přestavěn na zámek. Dnes je Charity, slouží jako soc. ústav.

Klášter založen mezi lety 1197–9 Slávkem z Oseka. Postupná výstavba ve 13.–14. stol., dochována hmota kostela a křížová chodba s kapitulní síní. Po úpadku v 15. a 16. stol. barokní přestavba v první pol. 18. stol. Zrušen 1950, po roce 1990 obnoven.

V r. 1210 založil vratislavský biskup Vavřinec proboštství. Gotický kostel postaven v l. 1290-1350 a klášter v l. 1318-1388. Areál mnohokrát zničen a obnoven. V l. 1681–1732 přestavěn v barokním slohu. V r. 1810 byl klášter zrušen. Kostel slouží jako farní a v klášteře sídlí Státní archiv.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.

Gotický klášter založen Rožmberky v roce 1259. Poté osídlen cisterciáckými mnichy, kteří byli před 60-ti lety z kláštera vyhnáni. O deset let později se mohli opět vrátit. Dodnes se klášter dochoval ve velmi dobrém stavu.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Stavba pelplinského kostela začala na poč. 14. stol. a trvala 250 let. Stavitelé baziliky cisterciáci. K orientovanému kostelu přiléhají tři křídla klášterních budov. Nejcennějšími exponáty výtisk bible z r. 1453 vytištěné Gutenbergem a dvě gotické sochy skříňkových Madon. Pozdně renesanční oltář největší v Polsku.

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství plaských mnichů vzniklo v tehdejším Lipém kolem roku 1253. V květnu 1426 vypáleno husity, obnoveno snad 1460, v 16. stol. upadalo, obnova po třicetileté válce. Po zrušení mateřského kláštera majetkem Kouniců, od 1922 města. Dnes děkanství.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.