Výsledky hledání míst

Zámek vznikl na přelomu 16.-17. stol. snad v místě staršího hrádku. V r. 1663 a poté r. 1704 vyhořel. V l. 1704-1705 jej dal baron Labšanský obnovit. Od r. 1935 sloužil jako sýpka. V l. 1946-1968 byl využíván jako škola a poté jako sklad. Probíhá rekonstrukce občanským sdružením Útulný domov.

Zámek z 18. století, postaven rodem Kinských.

Rozsáhlou jeskyni vyhloubil ve vápencovém podloží Křtinský potok. Byla osídlena lidmi již v období pravěku. Ve 13. stol. byla využívána jako úkryt při nájezdech tatarských vojsk. V 19. stol. zde žil poustevník Joachym. Poč. 20. stol. zde bylo těženo guano. Vzácné nálezy fosilních pozůstatků savců.

Třípatrovou dřevěnou rozhlednu postavil soukromý stavebník na vlastním pozemku na jaře 2008. Stojí na vyvýšeném hřbetu mezi městy Chrast a Luže. Asi 12 m vysoká stavba je volně přístupná veřejnosti po žebřících s celkem 39 stupni.

Novogotická palácová vila, postavená roku 1899 stavebním podnikatelem Peterem Jakabem na východním okraji jádra města u někdejšího mlýnského náhonu. Při stavbě použit materiál z demolovaných částí dómu sv. Alžběty. V dubnu a květnu 1945 sídlem presidenta ČSR E. Beneše.

Lovecký zámek z druhé poloviny 19. století postavený rodinou Riegrů. Po znárodnění r. 1945 upraven na sídlo polesí a později na rekreační zařízení. Rekreačním účelům objekt slouží dodnes.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Jánošíkove diery nebo jen Diery je označení soustavy kaňonů a soutěsek s množstvím menších vodopádů, které se nacházejí u turisticky značených tras a jsou přístupné po lávkách a žebřících. Soustava je součástí přírodní rezervace Rozsutec.

Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Zámek v Janově, dnes městské části Litvínova, nechal na základech tvrze ze 14. stol. postavit r. 1670 Michna z Vacínova. Jedná se o přízemní stavbu, obdélníkového půdorysu. Střední část je patrová se stanovou střechou. Dnes slouží jako byty.