Výsledky hledání míst

Stavba z roku 1735 nahradila starší budovu, která stála severně od farního kostela Archanděla Michaela. Současnou faru v letech 1769–73 doplnila kaple Bratrství, která na severu uzavřela nádvoří mezi ní a kostelem. Naposledy opravena v 90. letech 20. století.

Fara postavena r. 1782, deset let po pozdně barokní přestavbě kostela. Rozměrná jednopatrová obdélná stavba s vysokou valbovou střechou. Jižně od fary stojí kaplanka, přízemní obdélná stavba s valbovou střechou. Mezi nimi je průjezd do farního dvora. Součást městské památkové zóny.

Pozdně barokní budova zámeckého typu z II. poloviny 18. století s přilehlým dvorem a zahradou sloužila jako sídlo býčkovického faráře do 60. let 20. století. Dnes soukromý objekt. Oba kostely, k nimž postupně patřila, zanikly.

Barokní fara byla postavena v 1. pol. 18. stol., 24.5.1730 byl položen její základní kámen. R. 1731 byla dokončena a osídlena její první část. R. 1742 bylo postaveno třetí křídlo fary, jehož součástí je Loretánská kaple Panny Marie Ustavičné pomoci. Fara je dnes státem chráněnou kulturní památkou.

Klasicistní budova s mansardovou střechou byla postavena kolem r. 1800. První zmínky o farnosti v Častrově jsou z r. 1350, kdy zde nechal Dobeš z Bechyně postavit kostel sv. Mikuláše a zřídit při něm farnost. Farnost byla později zrušena a obnovena r. 1761 (od tohoto roku jsou zde vedeny matriky).

Fara u kostela sv. Martina v Třešti je poprvé uváděna r. 1349. Pozdně barokní soubor farních budov byl postaven na místě starších budov okolo roku 1771, upraven po požáru roku 1831. Ohrazený areál se skládá z fary, kaplanky a budov hospodářského zázemí. První dvě budovy jsou památkově chráněny.

Farní škola u sv. Jindřicha existovala od založení kostela v r. 1350. Původní budova byla zbořena, nová postavena r. 1558. Dochoval se renesanční portál s erby Kapihorských a Svíčků z Ruperstorfu, mázhaus a původní schodiště s hřebínkovými klenbami.

Křížová cesta z roku 1883 na úbočí vrchu Na Čepici. Tvoří ji 14 kamenných kapliček s nikou s pašijovými výjevy a s na konci stojící Farskou kaplí (1827). Úplný závěr křížové cesty tvoří později postavená Jeskynní kaple (též kaple Panny Marie Lurdské) z roku 1892 s božími muky a se studánkou (1616?).

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Kubisticky upravený barokní dům, dílo architekta Pavla Janáka z roku 1914. Původně gotický dům prošel v historii mnoha přestavbami, nejvýznamnější byla barokní přestavba po požáru v r. 1766 a výše uvedená kubistická úprava z roku 1914.

Nedaleko od zámku Moritzburg východním směrem vystavěn počátkem 18. stol. jednopatrový pavilon. V letech 1770–1776 přestavěn na dvoupatrový rokokový zámek. V okolí řada barokních a rokokových staveb, na rybníce vybudováno molo a maják.

Secesní členitá vila podnikatele Fassmanna z přelomu 19. a 20. století. Rod Fassmannů provozoval od r. 1812 papírnu, jejíž historie sahá až do 17. století. V r. 1948 znárodněno, po r. 1989 navráceno. V současnosti probíhá rekonstrukce vily.

Unikátní tropický skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle projektu arch. Zdeňka Deyla jako samostatná součást Botanické zahrady hl. m. Prahy. Při délce 130 m, šířce 17 m a výšce 11 m nabízí expoziční plochu 1 750 m² pro více než 5 000 druhů rostlin tropů a subtropů.

Barokní palác obsahuje gotické a renesanční konstrukce. Je spojován s pověstmi o Faustovi a jeho spojení s pekelnými silami.

Rokokový lovecký zámek z 2. pol. 18. stol. dříve nazývaný „Mes idées". Postaven hrabětem Františkem Antonínem Nosticem. Druhý majitel Jan Nostic přestavil zámek na pseudobarokní. V majetku Nosticů do roku 1945. Celý komplex je složen ze 6 budov. Dnes přestavěno na ubytovací zařízení.