Výsledky hledání míst

Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.

Dvoupatrový dům postavený kolem r. 1500, upraven renesančně, přestavěn v 19. století. Zachována gotická dispozice se střední zdí, mázhausem a zadní komorou. V místnostech původní klenby, portály. V patře dřevěný kazetový strop ze zámku v Prunéřově.

Řadový patrový dům v jihozápadní části husineckého náměstí zřejmě renesančního původu získal roku 1937 malovanou fasádu od místního malíře Josefa Krejsy (1896–1941), která se nese ve výrazném vlasteneckém duchu, propojující dějinné postavy od Václava IV. po legionáře.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

Klasicistní dům v exponované poloze ve svahu na severovýchodním okraji návsi. Přízemní dům na půdoryse písmene "L" sloužil jako pekárna. Vystavěn pravděpodobně na konci 18. stol. a do dnešní podoby rekonstruován v 1. pol. 19. století. Činnost pekárny ukončena kolem roku 1947. Soukromý majetek.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

Dům vznikl ze dvou středověkých domů, v jeho jádře se dochovalo gotické zdivo. Byl renesančně přestavěn na poč. 17. stol. Současný vzhled získal při barokní přestavbě ve 2. pol. 18. stol., kdy vznikla uliční fasáda a vikýřový štít, snad od J. K. Kosche. Dvorní křídlo bylo přistavěno v 19. století.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Jednopatrový měšťanský dům, původně pozdně gotický, barokně přestavěný v 18. století. Barokní přestavbu provedl kadaňský architekt a stavitel J. K. Kosch v letech 1746 a 1756. Při přestavbě vznikla barokní uliční fasáda se štítem, bohatě zdobená štukem. Dům je památkově chráněný.

Památkově chráněné roubené stavení asi z 1. poloviny 19. století se zděným chlévem stojí v centru obce naproti kapli.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

Empírový dům z poč. 19. stol., jeden z mála dochovaných dokladů původní řadové zástavby náměstí. Obdélná stavba je krytá mansardovou střechou. Ve dvoře se dochovala krytá dřevěná pavlač. Součástí objektu je klenutá vstupní brána, původně zdobená štuky a kamennou šišticí. Památkově chráněný.

Dvoupatrový obdélný dům. Gotický sklep a část přízemí. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn do dnešní empírové podoby. Z té doby je střešní štít s atikou. Od r. 1970 městská knihovna. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní stavba z r. 1781, vystavěna cisterciáky z kláštera Plasech. Po zrušení kláštera továrna, hostinec, tiskárna, pošta a obydlí pro chudinu. Od r. 1936 muzeum. Dnes jsou zde historické a přírodovědné expozice muzea T.G.M.