Výsledky hledání míst

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.

Uhelný důl založený r. 1855 Janem Nepomukem Wilczkem. Za hr. Jana Marii Wilczka přeměněn na hlubinný. R. 1954 připojen k dolu Jan Cingr (Michal). Těžba ukončena r. 1976. Poté odstraněny těžní věže. Soubor budov z režného zdiva – technická památka.

Areál bývalého hlubinného dolu zvaného dříve Terezie. Založen r. 1840. Od r. 1843 majetkem Rothschildů. R. 1946 zestátněn a přejmenován na Petr Bezruč. Uzavřen r. 1992. Za technickou památku prohlášena dvojice kovových těžních věží z poč. 20. stol.

Hlubinný rudný důl v samém centru Jáchymova funguje zřejmě od vzniku města. Původně těžba stříbra, od pol. 19. století uranu. Mnohokrát přestavovaný areál, dnešní podoba pochází z 19.–20. století. Dnes slouží spolu s dolem Josef (viz heslo) pro čerpání radioaktivní léčebné vody pro zdejší lázně.

Důl sv. Trojice (Trojice) založil hr. Wilczek r. 1844 původně jako mělký. V r. 1870 přebudován na hlubinný. R. 1899 postavena ocelová těžní věž a nová strojovna. Těžba ukončena r. 1964. V l. 1970–74 byly zasypány těžní jámy.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.

Dům v sousedství Dolní brány, která na něj navazuje. Postaven v roce 1831, v polovině 19. století četnická stanice, na počátku 20. století noční obydlí hlídače u brány. Patrový dům s jednoduchými průčelími členěnými pouze patrovou, korunní a podokenní římsou. Nyní penzion - soukromý majetek.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.

Statek v západní části Nepřívěci představuje vzácně dochovanou ukázku selského hospodářství v 18.–20. století. Obytné stavení je patrový roubený dům s polovalbovou střechou, jejíž lomenice je vybavena záklopným prknem, hospodářské budovy jsou polozděné.

Dům v jihozápadním konci velkého opočenského náměstí je pozůstatkem jeho původní barokní zástavby. Byl postaven roku 1740, hlavní průčelí zdobí obraz Panny Marie Čenstochovské, jižní pak nika se sochou sv. Jana Nepomuckého. Nedávno byl vzorně opraven.

Patrový roubený podstávkový dům s mansardovou střechou a zděnou hospodářskou částí přízemí zastupuje typ zástavby typický pro Zákupy až do požáru roku 1842. Tehdy řada podobných objektů zanikla a byla nahrazena zděnými domy. Zachován krámský výkladec v uličním průčelí. Objekt slouží k bydlení.

Jednopatrový dům staršího založení tvoří výrazný urbanistický prvek v jižní části náměstí. Je součástí památkové zóny města. Nyní sídlo městského úřadu.