Výsledky hledání míst

Moderní technická vodárenská stavba kruhového půdorysu z r. 1911 situovaná při vjezdu do areálu, kde stávala čerpací stanice pro České dráhy. Omítkový reliéf třebovského kohouta. Stavba je dokladem vysoké úrovně regionálního meziválečného stavitelství. Státem chráněná památka od r. 2015.

Vodárenský pavilon Vrbovka je příkladem moderní technické stavby. Historický vodní zdroj využívaný již v 19. století. Vystavěn na kruhovém půdorysu s kopulí, završenou lucernou r. 1911 nákladem obce ve stylu architektonické moderny s dozvuky secese. V seznamu kulturních památek od r. 2015.

Vodárenská věž, postavená r. 1932 z prostředků Obecního úřadu – na její stavbě se tehdy podíleli všichni nezaměstnaní z obce. Nyní patří Vodárnám Kladno a Mělník.

Vybudování moderní vodárenské soustavy umožnil městu Žitavě odkaz senátora Philippa Ferdinanda Adolpha Justa (†1868), z jehož výnosu byl postaven velký zemní vodojem na návrší u nádraží, na jehož čelo byl umístěn Lví relief z někdejší Tkalcovské brány (1869). Později ho doplnil věžový vodojem.

Vodárenská věž holešovických jatek byla postavena r. 1895. V l. 1910–1922 prováděny různé přístavby (chladírna, spalovna atp.). Po r. 1920 areál připojen na veřejný vodovod. R. 1983 jatka zanikla, vzniká tržnice. R. 1993 areál prohlášen kulturní památkou. R. 1998 proběhla rekonstrukce věže.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.

Původní renesanční objekt východně od hrazeného města sloužil jako sídlo vodňanského velkostatku, později jako poštovní stanice. Několikrát byl přestavován, na nádvorní straně a v přízemních místnostech jsou zachovány původní prvky.

Zaječická retenční nádrž z let 1973-1976 na Otvickém (Hutním) potoce vybudována jako ochrana před povodní a havarijní zajištění zásob povrchové vody. Lomená hráz dlouhá 830 m, široká až 5 m a vysoká 7 m vytváří vodní plochu o rozloze 19 ha a hloubce 4,5 m. Využíváno k rybolovu.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Malá vodní nádrž vybudovaná v l. 1960-64 na říčce Olešné nedaleko Místku. Hlavním účelem je protipovodňová ochrana, zdroj vody pro průmysl, ale také místo rekreace, sportu a chovu ryb. R. 2005 zde byl postaven nový aquapark s celoročním provozem.

Vodní dílo Vír I bylo vybudováno v letech 1947-1957. Slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část Českomoravské vrchoviny a Brno. Rozloha vodní plochy činí 223,6 ha a objem 56 193 000 m3 vody.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

Vodní elektrárna Spálov stojí těsně nad soutokem Jizery a Kamenice. Podle projektu Ing. Dr. A. Jílka vznikla v letech 1921–26, vnější vzhled se vyznačuje použitím prvků rondokubismu.