Výsledky hledání míst

Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Velká Javořina je nadmořskou výškou 970 m nejvyšší horou Bílých Karpat. Stojí na česko-slovenské hranici, na vrcholu stožár slovenského vysílače a pomník česko-slovenské vzájemnosti z r. 1990. Místo dalekého rozhledu.

Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.

Velká synagoga postavena v letech 1576-1580 jako dřevěná. Vyhořela r. 1902. R. 1902-1905 postavena další synagoga. Uzavřena r. 1944. R. 1990 synagoga předána židovskému společenství města Grodno.

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

Přestavěná, dosud blíže stavebně nezkoumaná tvrz, doložená r. 1520 při prodeji zboží Mikulášem Krabicem z Weitmile; snad stojící v místech staršího sídla. Po připojení k Radimi v 1. pol. 17. st. využívána jen účelově, později přestavěna na sýpku.

Zámek v rozsáhlém parku nad Heraltickým potokem, přestavěný koncem 16. století z gotického hradu s válcovou věží. Další přestavby v 17., 18. a 19. stol. Dispozici tvoří půdorys s malým a velkým nádvořím, mezi ně vestavěna novogotická kaple.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Šlechtické sídlo ve Velkých Hošticích vzniklo již před přelomem 15. a 16. století. Po roce 1754 bylo za Chorynských z Ledské přestavěno v pozdně barokní zámek, přestavovaný r. 1840. Kolem zámku přírodně krajinářský park z poč. 19. století.

V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samostatný objekt.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.