Výsledky hledání míst

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy z roku 1709. Hodnotný příklad barokního sochařství Českolipska. Sv. Jan ve svém typu v kanovnickém odění stojící v kontrapostu s volnou pravou nohou. Sv. Zdislava je zachycena v řádovém oděvu terciářky, se škapulířem a se svrchním pláštěm přes ramena.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Trojice barokních soch světců od neznámých autorů byla umístěna k severní boční stěně kostela sv. Václava v letech 1986-1987. Jsou památkově chráněny jako součást kostelního areálu.

Soubor barokních pískovcových soch z 1. poloviny 18. století. Pravděpodobně byl jejich tvůrcem Matyáš Bernard Braun. Původně na mostě přes městský příkop, od roku 1967 na současném místě. Památkově chráněný.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Stráž pod Ralskem leží v údolí řeky Ploučnice pod vrchem Ralsko. Tři sochy svatých stojí v horní části náměstí. Jde o svaté Huberta, Šebestiána a Zikmunda.

V parku kolem kostela Povýšení sv. Kříže je rozestavěno několik soch různého stáří. Jde o sochy sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, sousoší Nejsvětější Trojice, sochu sv. Markéty a sochu sv. Dona Bosco.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikačním stožárem na kopci mezi Dobrnou a děčínskou čtvrtí Folknáře ve správě obce Dobrná. Vstup na rozhlednu zpoplatněn, otevírací doba zveřejněna na stránkách obce: https://www.obec-dobrna.cz/sokoli-vrch.

Původní renesanční tvrz postavili Sádovští ze Sloupna v 16. stol. Za Dietrichštejnů upravena na trojkřídlý zámek s kaplí zdobenou freskami J. Sterna. Čtvrté křídlo vzniklo později. Historizující přestavbu provedli Mitrovští z Nemyšle po r. 1843.

Zámek má bohatou stavební historii byl několikrát opravován a přestavován po poškození a vypálení. Poslední úpravy zámku byly provedeny majiteli rodinou Nosticů, ve druhé polovině 19. století Dnes je v zámku Okresní muzeum Sokolov.

Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.

Význačná secesní památka postavena v roce 1904. Budova sloužila tělocvičným i kulturním aktivitám, po první světové válce zde fungoval biograf. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a jeho využití není jasné.