Výsledky hledání míst

Barokní hodnotná pískovcová světecká socha datovaná chronogramem do r. 1715. Hranolový podstavec a na něm volutový sokl. Socha světce v řádovém hábitu. Postava zobrazena v mírném kontrapostu, z drapérie hladce vystupuje pravé koleno. V levé ruce drží pozlacenou lilii. U levé nohy sedí andílek.

Barokní socha z r. 1759. Na hranolovém podstavci stojí střední volutový sokl. Nad římsou socha sv. Norberta. Zahalen do kněžského roucha, přes ramena mu spadá plášť. V pravé ruce drží pozlacenou monstranci, levou se opírá o patriarchální kříž. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcová socha z r. 1708 původně stála v klášteru Hradisko u Olomouce. Roku 1797 přenesena nad Tážaly. Socha světce v mírně nadživotní velikosti. Sv. Norbert je oděn do liturgického roucha, rochety a štólou kolem krku. U jeho nohou leží nestvůra složená napůl z těla heretika Tanchelma a napůl ďáblova dračího ocasu. Socha zapsána do seznamu památek r. 1964.

Vrcholně barokní socha sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, z r. 1704. Autorství je připisováno J. K. Süssnerovi či J. Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Socha prošla necitlivým restaurátorským zásahem, při kterém zanikly některé barokní detaily. Znovu restaurována r. 1975.

Socha sv. Onufria pochází pravděpodobně již ze 17. století. Socha stála u kostela. Obyvatelům naháněla strach a byla odstraněna a hozena do rybníka. V roce 1860 nalezena a umístěna do polí za město. Socha v roce 2009 restaurována.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol.; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, v pravé ruce držícího knihu a v levé původně klíče.

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny 18. stol. stávala u zaniklého rozcestí jižně od obce Štědrá. Po 2. sv. válce chátrala a trpěla opakovanými útoky vandalů, přišla o berlu a v 60. letech ji urazili hlavu. Roku 1974 přemístěna na současné místo. Restaurována byla v letech 1975 a 2017.

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Socha sv. Prokopa je z r. 1864. Stojí na soklíku, umístěném na římse podstavce. Stojící mužská postava v biskupském oděvu s mitrou. Rukou se opírá o berlu, opřenou o hlavu ďábla, který mu leží na pravé straně u nohou. Socha z 2. poloviny 19. století zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Prokopa vznikla v poslední třetině 18. století, dle chronogramu v roce 1774. Postava světce je v mírně podživotní velikosti, u nohy má drobnou sochu ďábla. Celková výška památky je cca 3,25 metru. Na podstavci je erb s nápisem. Památkově chráněna je od roku 1958.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Barokní socha sv. Prokopa je dílem neznámého autora. Pochází z druhé pol. 18. stol. Nad římsou na soklu socha sv. Prokopa v nadživotní velikosti. U pravé nohy ďábel s rohy, na zádech křídla. Materiál sochy pískovec. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.