Výsledky hledání míst

Sousoší z r. 1967 od ak. sochařky J. Lukešové a ak. sochaře V. Kýna, věnované opavskému rodákovi, básníku Petru Bezručovi ke stému výročí narození.

Bronzovou sochu hudebního skladatele a klavíristy Petra Hapky vytvořil sochař Albert Králiček z Nové Paky. Je složena z busty a neobvyklého podstavce v podobě klaviatury umístěné na výšku. Byla odhalena v květnu 2017 v blízkosti Zpívající fontány v Mariánských Lázních.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Socha Piety v Hamru na Jezeře je barokní. Přesná datace plastiky není doložena. V padesátých letech 20. stol. umístěna v prostoru, kde byl později těžen uran. Oprava, rekonstrukce a přemístění sochy po roce 2011. Od roku 2010 památkově chráněna.

Sousoší Piety vytvořeno r. 1894 a r. 1934 přeneseno na současné místo. Kamenná socha z bílého pískovce na mohutném kamenném soklu z tmavé žuly. Socha vystavěna Františkou a Antonínem Přehnalovými na památku jejich rodu, který je v Nenakonicích a okolních vesnicích, zejména v Klopotovicích.

Barokní pilíř pochází z druhé pol. 18. stol. Subtilní pilíř, na něm reliéfy světců. Klasické sousoší Piety. Socha zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Socha Panny Marie Sedmibolestné neboli Pieta se nachází ve Fibichově ulici. Socha původně stála u lesa. R. 2015 byla restaurována a přemístěna na současné místo. Autor sochy je neznámý.

Socha krále Přemysla Otakara II., první v Čechách i v Evropě, byla slavnostně odhalena 8. září 2012 při oslavách 750. let od založení města. Železnou sochu, částečně pozlacenou, vyrobil umělecký kovář Karel Bureš. Projekt realizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města.

Socha prezidenta Edvarda Beneše byla na Loretánské náměstí umístěna r. 2005. Dílo Karla Dvořáka, které vzniklo ještě za Benešova života, bylo použito pro odlití z autorovy pozůstalosti. Stejná kopie byla r. 2008 postavena i v Benešových rodných Kožlanech.

Sochu prezidenta T. G. Masaryka na náměstí v Hodkovicích nad Mohelkou vytvořil hořický sochař Josef Bílek r. 1938. Z politických důvodů měla velmi pohnutý osud, neboť byla celkem třikrát ze svého místa odstraněna a čtyřikrát instalována, naposled 7. března 1990.

Kontroverzní socha instalovaná na galerii nádražní budovy. Představuje postavu běžícího Prométhea. Autor sochař Ladislav Martínek. Tvůrce zároveň chtěl sochou připomenout tragický nálet na Kralupy koncem II. světové války

Socha pohanského boha Radegasta (Radhošť) z umělého kamene se železnou výztuhou od Albína Poláška v areálu pražské ZOO. Váží 1,5 t, má podobu mužského těla se lví tváří, na hlavě přilbici s býčími rohy, v pravé ruce roh hojnosti, v levé sekeru. Jde o druhý originál, replika prvního je na Pustevnách.

Socha pohanského boha úrody na hřebenu mezi vrcholem Radhoště a Pustevnami, dílo Albína Poláška z r. 1931, původně odlito z betonu a žulové drti. Povětrností poškozená socha nahrazena r. 1998 žulovou kopií, originál uložen na radnici ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Pomník postavy románu Karla Poláčka Bylo nás pět, Rampepurdy rampušácké. Socha je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.

Pomník obětí selského povstání z r. 1680 pochází z let 1913-1914, dílo kamenické školy v Hořicích podle modelu Jana Štursy. Plastika sedláka stojí na podstavci. Z každé strany pískovcové bloky, na nich jména popravených sedláků. Socha 3 m vysoká zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.