Výsledky hledání míst

Radnice ve stylu saské novorenesance se secesními detaily byla postavena na místě staré radnice (15. stol./zbořena r. 1907) v l. 1909-1911 podle návrhu arch. Jiřího Bergera a Ludvíka Schöneho. Roku 2006 prošla radnice kompletní rekonstrukcí. Je sídlem Městského úřadu, věž je přístupná veřejnosti.

První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Radnice na rychnovském náměstí je klasicistní, postavená v letech 1802–1804, pravděpodobně J. Najmanem. Sídlí zde Městské informační centrum.

Jednopatrová dvoukřídlá radnice s nárožní věží byla postavena v roce 1901 v novorenesančním stylu. V budově sídlí samospráva města, je zde restaurace a knihovna. Průčelí zdobí historický znak, doložený z doby vlády Střelů z Rokyc v 16. století.

Budova nové radnice byla postavena podle projektu Františka Vokála v roce 1860 na místě zchátralé dřevěné radniční budovy. Roku 1911 prošla romantizující novogotickou přestavbou, při které získala současnou podobu, inspirovanou nedalekým hradem.

Pozdně gotická budova radnice z let 1557–1559 od mistra Antoně. Upravena v letech 1689, 1758 a 1781. V empírovém slohu přestavena v letech 1848–1850. Poslední velká úprava v roce 1925, kdy bylo přistaveno další patro, budova získala novorenesanční štíty podle projektu architekta J. Fanty.

Původní radnice se v Kostelci nad Labem připomíná roku 1474. Současná stavba vznikla po požáru 1551, prošla několika přestavbami (1616, po 1727, 1820). Hlavní průčelí je empírové, dominantu tvoří hranolová věž. Budova je stále sídlem městské správy.

Tržní hala z poloviny 14. století byla přestavěna na radnici asi 200 let poté. Úpravy po požárech v letech 1567, 1734, 1795 a 1866 jí daly dnešní podobu, ve které se kombinují slohové znaky gotiky, renesance i novogotiky. Po rekonstrukci v letech 1994–97 slouží jako prostor pro obřady a výstavy.

Radnice byla přestavěna zřejmě kolem roku 1560 ze staršího měšťanského domu. Upravována po požárech 1742 a 1884, současná podoba je výsledkem opravy z roku 1927 a důkladné památkové obnovy na počátku 21. století. Dnes sídlo městského kulturního střediska.

Původní přízemní gotický dům ze 14. stol, v němž zasedala městská rada, byl v r. 1488 přestavěn a zvýšen o další poschodí. Dnešní podobu radnice získala při poslední přestavbě v l. 1787-1788. U schodiště je na čelní fasádě odhaleno původní gotické zdivo s částí lomeného oblouku.

Historicky hodnotnou, pozdně barokní budovu postavenou kolem r. 1772 obývala židovská průmyslnická rodina Strakoschových. V r. 1910 koupilo dům s přilehlou manufakturou město ke zřízení radnice. V letech 1913-1914 byla budova rozšířena o kubistický dvoupatrový obecní dům, současnou radnici.

Původní radnice dřevěná, r. 1771 vystavěna kamenná. R. 1905 nahrazena novostavbou ve stylu pozdního historismu. Jednopatrová rohová budova obdélného půdorysu, první patro s arkýřem, druhé patro se sgrafitovou výplní. Památkově chráněno od r. 1964.

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Radnice ve stylu tudorovské novogotiky nahradila v letech 1866–67 renesanční dřevěný radní dům, postavený někdy počátkem 15. století. Z něj se zachoval základní kámen a zvon z roku 1579. Dnešní radnice byla opravena roku 1985, dodnes zde sídlí městský úřad.

Jednopatrová renesanční budova, postavena kolem roku 1540. Po požáru ve 30. letech 17. století byla přestavěna do dnešní podoby. Tehdy zde byl i městský šenk a archiv. Jako radnice sloužila do 50. let 20. století, poté zde sídlila společnost Sokolovská uhelná. Ta budovu v roce 1995 zrekonstruovala.

Stavbu ve stylu florentské novorenesance postavil podle Schinkelova projektu v letech 1840–45 městský stavitel Schramm na místě staré radnice, nouzově opravené po bombardování města roku 1757. Bohatá vnější i vnitřní výzdoba prezentovala opětovný růst bohatství a významu města.