Výsledky hledání míst

Zámek postaven ve dvou etapách v barokním slohu po roce 1740 a v 70.-80. letech 18. st. Další novobarokní přestavba následovala r. 1925. V 2. pol. 20. stol. ve vlastnictví JZD a postupně zámek zpustl. Dnes v soukromém držení avšak stále zpustlý.

Původní sídlo koncem 16. stol. přestavěno na renesanční zámek, v 18. stol. barokně přestavěn. Koncem 19. stol. obnovena jeho renesanční podoba. V druhé pol. 20. stol. zámek sloužil jako zařízení Slovenských výtvarných umělců a architektů.

V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.

Původně hrad ze 14. stol. Koncem 15. stol. přestavěn na zámek. Portál patří mezi první renesanční památky u nás. Po požáru v r. 1509 rozšiřován. Roku 1643 jej vydrancovali Švédové. V r. 1840 vnitřní zámek (bývalý hrad) vyhořel a byl z větší části stržen.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Zámek byl postaven na konci 17. století. Po požáru v roce 1807 byl zámek přestavěn v empírovém stylu, přestavba byla zřejmě realizována až po roce 1816. V zámku je dnes obecní knihovna a jsou v něm byty a hospoda.

Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.

Zámek z nejslavnější české pohádky na žulové skále uprostřed rybníka, asi 20 km severozápadně od Drážďan. Postaven 1542–6 pro kurfiřta Mořice, velkorysá barokní přestavba 1723–33 za Augusta Silného. Obklopen krajinným parkem s řadou dalších staveb.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze za Zástřizlů ve druhé pol. 16. stol. Zřejmě definitivní proměna do zámecké podoby byla provedena v letech 1635–47. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Rokokovo-klasicistický kaštieľ rodiny Révaiovcov postavený v 18. storočí v centre obce Mošovce. Architektonicky je kaštieľ jedným z najkrajších a najzaujímavejších v regióne Turiec. Roky slúžil ako hotel a dnes slúži ako zariadenie pre seniorov Belis.

Dnes již zaniklý barokní zámek dala stavět r. 1724 Marie Terezie Rottalová, architektem byl Felice Donato Allio. Téměř dokončenou stavbu dal přerušit r. 1730 syn Marie Terezie, František Norbert Trauttmannsdorf, který nebyl spokojen s úrovní stavby. Zámek postupně chátral a do r. 1874 zcela zanikl.

Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.