Výsledky hledání míst

Nový židovský hřbitov z r.1835. Poslední pohřeb kolem roku 1950. Dochováno 239 náhrobních kamenů, nejstarší z roku 1859.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Židovský hřbitov založený roku 1893 a používaný do roku 1975. Zachovalo se asi 300 náhrobků a obřadní síň, přestavěná na hostel.

Opuštěný areál nového židovského hřbitova pod Rožmberkem sloužil svému účelu v letech 1883–1950. Poté zůstal opuštěn, zanikla obřadní budova, samotný hřbitov však ušel větší devastaci.

Třetí hřbitov staré a kdysi početné teplické židovské obce vznikl jako nejzápadnější část komunálního hřbitova r. 1863. Postupně se zaplňoval často monumentálními náhrobky, obřadní síň postavena r. 1900. S přestávkou II. světové války užíván dodnes.

Dvoukřídlý renesanční zámek byl postaven r. 1585 na místě starší stavby. Posledním známým majitelem byl svobodný soudce Hans Feit, který zámek r. 1590 prodal. Od té doby sloužil jako honosný statek. V r. 1924 byl upraven a v r. 1945 byl poškozen. V současnosti je areál zříceninou.

Gotický hrad přestavěný na zámek a barokní pevnost. Založen po pol. 14. stol., přestavěn goticky v 15. st., renesančně v 16. stol. a barokně v l. 1615-31. Mohutný čtyřkřídlý palác s několika věžemi je obklopen pětibokou bastionovou soustavou.

Obchodní dům postavený v letech 1912–3 za devět měsíců podle projektu postupimského architekta Carl Schmannse. Železobetonový skelet umožnil vytvoření monumentální centrální haly. Po roce 1990 důkladná oprava s rehabilitací historických prvků.

Architektonicky významný obchodní dům vystavěný nákladem podnikatelů Maxe Bredy a Davida Weinsteina r. 1928. Architektem stavby byl slavný Leopold Bauer, který budovu pojal jako železobetonovou stavbu vyplněnou zdivem s moderně pojatou fasádou.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Novobarokní budova z roku 1915, původně filiálka Rakousko-uherské banky. Od roku 2006 ve správě Opavské kulturní organizace (OKO), prochází přestavbou na Obecní dům města Opavy.

Nejvýznamnější secesní stavba v Praze v sousedství Prašné brány. Vystavěn na místě bývalého Králova dvora v l. 1905–12. Na výtvarné výzdobě domu se podíleli přední čeští sochaři a malíři. Centrum společenského a kulturního života Prahy.

Stavba na půdorysu písmena U ze 17. století sloužila původně jako kasárna, ve kterých byla umístěna pohraniční finanční stráž. V 18. stol. byl dům barokně upraven. Později objekt sloužil jako správní budova. Od r. 1949 sloužila ke zpracování králičí vlny.

Obecní kaple byla postavena r. 1816. Při její stavbě byla zbourána silná zed‘, snad z bývalé tvrze. R. 1873 byla kaplička opravována. Malá náves s kapličkou a roubenými chalupami z 19. stol. tvoří historické jádro obce.