Hledání podle parametru - Tábor

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

Společenské a kulturní centrum Tábora vzniklo na místě starší dřevěné budovy na východní části parkánu. Dnešní budova z let 1894–5 podle projektu Karla Jandy. Svému účelu sloužila do nevydařené rekonstrukce v 90. letech 20. stol. Znovu otevřena 2006.

Nová táborská synagoga z l. 1883–85 postavena v orientálním slohu. K bohoslužbám sloužila do nacistické okupace. Za války i po ní sloužila jako skladiště. Zbořena r. 1977, na jejím místě je parkoviště. R. 1992 byla instalována na místě pamětní deska.

Geologický objekt chráněný od r. 1940. Skalnatý výchoz nad Lužnicí je vysoký cca 20 m. Je tvořen magmatity, ve kterých se nacházejí železnatohlinité granáty almandiny velikosti až vlašského ořechu. Kamenem ze skály byly dlážděny ulice Tábora.

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Původně gotický dům čp. 220, poprvé zmiňován roku 1521. Renesančně přestavěn po požáru v r. 1559. Od roku 1994 nese budova název "Kostnický dům", připomínající partnerství měst Kostnice a Tábor.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Bazilika Proměnění Páně byla postavena na místě, kde se připomíná biblická událost Proměnění Páně. První bazilika vznikla mezi 4. – 6. stol. V průběhu času hora i kostel měnila uživatele. Od r. 1621 se zde usadili františkáni. Nejnovější katedrála vybudována v letech 1921–1924.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.

Původní, bronzovou sochu Žižky vytvořil J.V. Myslbek r. 1877, ale pro vadu materiálu byla nahrazena r. 1884 sochou z pískovce od Josefa Strachovského. Na podstavci text od Františka Palackého a místa Žižkových vítězných bitev.

Poutní mariánská kaplička nad pramenem Dobrá Voda, postavená na místě kaple vybudované před rokem 1392. Dnešní podoba kapličky je výsledkem barokní přestavby. V kapli je kopie obrazu Panny Marie Klokotské z doby před rokem 1420.

Původně zajatecký tábor z let 1947-1949 pro německé válečné zajatce byl v období let 1949-1951 přebudován v tábor nucených prací. V období let 1951-61 sloužil jako vězeňské zařízení zejména pro politické vězně komunistického režimu. Nyní součást Hornického muzea Příbram.